Slunce seno a Siebert von Lilienstein

Nadpis článku odkazuje ke známé filmové veselohře pana Zdeňka Trošky, kde zazní i výhrůžka: „dát do Síbrťáku“. Proč Síbrťák, a kdo byl Siebert von Lilienstein?

Síbrťák je dnešní Domov seniorů ve Strakonicích v Lidické ulici a má historii sahající až do 17. století. Pozemek ve východní části města (za městskými hradbami u Řepické či Písecké brány) koupil tehdejší primátor města Strakonice Wincenc Karel Siebert z Liliensteinu. Jeho syn Viktorin, důstojník císařské armády, zde roku 1685 založil špitál. Špitál byl určen pro určitý počet zchudlých strakonických měšťanů a výživu žebráků z města. Viktorinův bratr Theobald Karel Siebert z Liliensteinu, schwarzenberský knížecí rada a vrchní hejtman panství Třeboň, v poslední vůli odkázal špitálu další peněžní prostředky, z nichž měla být při špitále vystavěna kaple. Po jeho smrti byla kaple r. 1713 postavena a zasvěcena sv. Martinu 11. listopadu 1715.[1] Kaple se špitálem a zahradou byla v majetku Siebertovy nadace pro podporu nemajetných starých lidí.  Názvy ústavu se měnily, stejně tak i politické režimy, ale Síbrťák slouží dodnes svému původnímu účelu a snad bude i nadále.

A Siebertové z Liliensteinu? Patřili k měšťanům Strakonic a získali patrně v 17. století i svůj erb díky Schwarzenberskému palatinátu.[2] Stali se erbovními měšťany a zařadili se tak mezi významný patriciát Strakonic a vynikli i ve službách armádě a knížecímu rodu Schwarzenbergů. Jejich jméno dodnes nese ústní tradice obyvatel města.

Za malbu erbu děkuji mistru Lubomíru M. Kreuzovi.  

[1] https://pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-martina-15199540 a Umělecké památky Čech, P/Š, 3.díl, Academia, 1980,str. 435

[2] Rody, které byly „více než méně“ suverénní měly právo udělovat tzv. „palatináty“, což byl institut zmocnění či oprávnění, který do značné míry suploval delegaci státní správy v dnešním slova smyslu. Palatin směl udílet erby a predikáty, jmenoval veřejné notáře, legitimoval levobočky, mohl razit mince, ba dokonce uděloval doktorskou hodnost (svého palatina měla i Karlova univerzita).