Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Maďarský četník ze Slovenska a jeho znovunalezený náhrobek i životní příběh

Přináším váženým čtenářům informaci od našich východních slovenských sousedů, potažmo i maďarských, doklad znovunalezení a obnovení náhrobku maďarského důstojníka Jozefa  Scholtise, později četníka původem z Banské Bystrice. 

 

Je to pouhý střípek z našich společných mnohdy složitých dějin. Ale domnívám se, že si i takové památky zaslouží naši pozornost a péči.

Slovenský badatel a falerista Ivan Chudý při jedné z dražeb zakoupil tehdy mu neznámé fotografie a části pozůstalosti maďarského honvéda. Po několikaměsíčním bádání a vpravdě detektivní práci se podařilo přiřadit jméno i celý služební postup muže z fotografií a nakonec došlo i k znovunalezení náhrobku. Pan Chudý, společně se mnou, jsme položili finanční základ peněžité sbírce na obnovení náhrobku a jeho zachování pro další roky. Nakonec naše práce vzbudila zájem Řádu Vitéz (Vitézi Rend), který převzal patronát nad náhrobkem. Pan Scholtis byl totiž jeho členem. Podaří li se dílo, tak v únoru 2019 by měl proběhnout slavnostní akt odhalení opraveného náhrobku za účasti představitelů Řádu Vitéz, byli jsme taktéž pozváni a rád čtenáře v budoucnu seznámím s touto událostí.

Pan Scholtis ve 30. letech jako major maďarského četnictva. Pod levou kapsou má odznak Řádu Vitéz

Řád Vitéz (Vitézi Rend) je u nás neznámý řád založený admirálem Hortym v roce 1920 (byl i zakotven v ústavě). Byl udělován zasloužilým důstojníkům a jiným občanům za mimořádné služby pro stát. Byl vázán na maďarský původ. Jeho specifikem bylo, že s řádem byl spojen titul (Vitéz – rytíř - hrdina), který mohli používat jeho nositelé a byl dědičným. S titulem bylo spojeno u dělení určitého množství půdy. Admirál Horty tak vytvářel novou loajální zejména vojenskou dědičnou "šlechtu", která by byla oporou jeho režimu, a která nebyla součástí uherské rodové šlechty a nebyla tak spojená, kromě vojenské služby s císařstvím. Po zániku regentství po konci druhé světové války, samozřejmě ne na území MLR, byl hlavou řádu (kapitánem) Jozef August Habsbursko – Lotrinský, až do minulého roku byl kapitánem řádu Jozef Arpád Habsbursko – Lotrinský, jedná se o potomky posledního palatina Uherska Josefa Karla, synovce císaře Františka Josefa, z tzv. uherské větve Habsburků. Dnes může řád přijímat muže i ženy, stále je vázán na maďarský původ, ale má kategorii čestných členů (zde národnost nehraje roli). Řád je udělován za mimořádné zásluhy o Maďarsko a dynastii Habsbursko – Lotrinskou. Již s ním není spojeno udělení půdy, ale titul je stále dědičný, kromě čestných členů.

Nyní tedy k samotnému p. Scholtisovi.

Jozef Zachariáš Scholtis (pokřtěný jako Josephus Zacharias Scholtis, používal však maďarskou formu jmena – Scholtis József) sa narodil 6. 9.1895 v Banskej Bystrici v rodině Roberta Scholtisa a jeho manželky Karolíny, rozené Selig, která pocházela z německé rodiny z Liptáně z okresu Bruntál, její otec tam vlastnil závod na výrobu moštů a likérů (firma Bratři Seligové, výroba ovocných šťáv a likérů v Liptani, po znárodnění Bruntálský nápojový průmysl, n.p.).

Rodiče p. Scholtise

 

V služebním poměru k armádě byl od 13.8.1913, po vyřazení z kadetní školy v Oradei (Nagyvárad, dnes Rumunsko) byl zařazený (od 1.9.1913) jako praporčík banskobystrického 16. pěšího pluku zeměbrany (16.HGyE – HIR.16).  Po vypuknutí války byl nasazen na haličské frontě. V zprávách o zraněných č.41 vydaných 24.10.1914 byl vedený jako poručík HIR.16 – 4.rota, zraněný, střela do hrudi (dle dějin pluku došlo k zranění 1.9.1914 u Kozia Wola v dnešním Polsku), léčený v „k.u. Landwehr Garnison Spital in Budapest“.

Pan Scholtis (vpravo) s rodinným známým

Po skončení války zůstal jako mnozí důstojníci v Maďarsku kde přešel do služeb četnictva (žandárstva). Byl mu udělený titul "Vitéz" a v té době si svoje příjmení změnil na maďarsky znějící Soltész. V roku 1933 byl vedený jako kapitán v stave 1. divize žandárstva v Budapešti.

Dne 23.12.1939 si v Soproni vzal za manželku Erzsébet Patthy. V 1941 je jako podplukovník velitelem divize žandárstva v Komárome/Komárně, v "Rangliste" na rok 1944 je uvedený jako plukovník žandárstva.

Pravděpodobně se účastnil povstání v r. 1956. Dne 11.  února 1959 spáchal sebevraždu zastřelením (mohlo to být na nátlak tajné policie po rozdrcení povstání 1956), pochován 14.2.1959 na novém hřbitově sv.  Michala v Šoproni v Maďarsku (Új Szent Mihály temető, Sopron). Podnik jeho matky  byl mezitím v ČSR znárodněn. Jeho manželka byla po smrti v roku 1977 pochovaná do společného hrobu. Od té doby byl hrob zapomenutý a nezaplacený, hrozil jeho zánik.

 

Hodnosti:

Práporčík (Zászlós) – 1. 9. 1913 (Rang Nr.52) Poručík (Hadnagy) – 1. 8. 1914 Nadporučík (Föhadnagy) – 1. 9. 1915 (Rang Nr.47, HK1915/87) Kapitán (Százádos) - Major (Örnagy) – 1. 5. 1935 Podplukovník (Alezredes) – 1. 11. 1938 Plukovník (Ezredes) – 29. 9. 1942

 

Vyznamenaní:

Rakousko-Uhersko:

Bronzová vojenská záslužná medaile – 11.9.1915 (HK1915/93), Stříbrná vojenská záslužná medaile – 13.1.1916 (HK1916/12) Vojenský záslužný kríž 3.triedy s válečnou dekorací a meči – 22.3.1917 (31.3.1917?, HK1917/41), Karlův vojenský křiž – Medaile za zranění.

 

Odznak Řádu Vitéz

 

Maďarské titulární království (regentská monarchie admirála Hortyho):

 

Maďarská pamětní medaile pro frontové bojovníky, Vojenský služební odznak pro důstojníky 3.třídy - Řád Vitéz (Vitézi Rend) – 1934 (číslo 3476) Maďarská bronzová vojenská záslužná medaile - Pamětní medaile na osvobození Horního Uherska (Felvidéki Emlékérem) – Vojenský služební odznak pro důstojníky 2.třídy – Rytířsky kříž Maďarského záslužného kříže (Magyar Érdemkereszt/rend – Lovagkeresztje) Pamětní medaile na osvobození Sedmihradska (Erdélyi Emlékérem) - Kríž národní obrany (Nemzetvédelmi Kereszt) – 1943

 

Ostatní:

Rakouská a bulharská pamětní medaile pro frontové vojáky

 

A co povědět na závěr? Snad, že naše dějiny, společné dějiny Střední Evropy byly plné dějinných zvratů, ale nelze nikdy zapomínat, že tam byli lidé, které doba nutila stále volit mezi „my“ a „oni“. Muž narozený na území dnešního Slovensku, německo-maďarským rodičům, s kořeny v Liptáni na Bruntálsku, sloužící ve válce a zaniklé říši, který přešel do Maďarska, za války vykonával svoji službu četníka, kterou měl rád a jíž rozuměl. Po válce tragicky zemřel za nejasných okolností. Zaslouží si paměť, jeho náhrobek je součástí našich dějin, které již není třeba vybojovávat. Takoví jsme byli.

 

?Použité fotografie: soukromý archiv Ivana Chudého s jeho laskavým svolením a odznak Vitez je převzat z https://www.emedals.com/a-hungarian-order-of-vitez? 

 

 

Autor: Ladislav Kolačkovský | úterý 9.1.2018 12:50 | karma článku: 30,57 | přečteno: 1088x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Trauttenberg nebyl Trautenberk z Večerníčku. Skutečný předobraz z Krkonošských pohádek

Letos uplynulo 50 let od uvedení dětského večerníčku Krkonošské pohádky. Kdo by neznal příběh Trautenberka s jeho čeledí a hajným. Kdo byl skutečný Emanuel von Trauttenberg?

4.5.2024 v 18:19 | Karma: 5,10 | Přečteno: 76x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

20.4. 2024 – historická kapitula habsburského řádu sv. Jiří ve Speyeru

V sobotu 20. dubna odehrála významná událost. Výroční konvent řádu sv. Jiří – evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského ve Speyeru v Německu.

28.4.2024 v 16:27 | Karma: 11,22 | Přečteno: 128x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem

U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.

13.4.2024 v 20:59 | Karma: 17,04 | Přečteno: 293x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic

Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.

7.4.2024 v 17:04 | Karma: 16,81 | Přečteno: 190x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic

Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?

6.4.2024 v 21:30 | Karma: 19,85 | Přečteno: 284x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert

4. května 2024

Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...

Alijev má majetek i u vás, EU zavírá oči, říká novinářka o korupci v Ázerbájdžánu

4. května 2024

Premium Leyla Mustafajeva je prozatímní šéfredaktorkou ázerbájdžánského protikorupčního serveru Abzas...

Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  19:54

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...

Lepru mezi sebou ve středověku šířili lidé a veverky, tvrdí studie

4. května 2024  19:40

Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 288
  • Celková karma 16,42
  • Průměrná čtenost 911x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik