Láska uprostřed zkázy Velké války
Hlad, strádání, nedostatek základních životních prostředků, veškeré lidské tragedie, které přinesla Velká válka pro obyvatele našich zemí – to vše odráží statistika, čísla, počty padlých, počty svateb. Každé číslo je nezměrný smutek rodin a jednotlivců. Rakousko-Uhersko vstoupilo do své poslední války, na kterou nebylo připraveno, kterou podcenilo, a od které si jisté politické vídeňské kruhy a generální štáb slibovaly rozšíření vlivu říše a úspěchy, přinesly však svým občanům jen zkázu.
Posledně si mohl čtenář prohlédnout fotografie polních duchovních, zde předkládám pozornému a váženému čtenáři fotografie svatební a dojemné momentky dokládající vztah blízkých lidí ve stínu Války. Opět můžeme vidět uniformy a krásné svatební a dámské šaty počátku 20. století, ale hlavně lidi. I v době války chtěli lidé žít, uzavírat sňatky. Většinou nevíme jaký osud čekal novomanžele, zda muž padl v dalekých zemích nebo se vrátil do prázdného domu, kdy žena zemřela v důsledku nouze a choroby nebo žili dál a mohli vyprávět o lásce v době velkého umírání. Statistika a fotografie lidí, o nichž vypráví čísla, konfrontace tváří a čísel.
V době Velké války na našem území prudce klesala sňatečnost, porodnost a zvyšovala se úmrtnost, taktéž stoupal počet nemanželských dětí. Celkem lze demografické ztráty za první světové války v českých zemích vyjádřit číslem 910 000 osob. Zejména poklesem plodnosti válka způsobila rozkolísání do té doby pravidelné věkové struktury obyvatelstva, v níž vznikl několikaletý hluboký zářez, patrný ještě na počátku 21. století.
Prudké snížení porodnosti v období 1. světové války a zvýšení úmrtnosti znamenaly značný úbytek obyvatelstva českých zemí. V roce 1914 byl přirozený přírůstek ještě kladný, dosahoval hodnoty 75,3 tisíce osob. Od roku 1915 již docházelo k rychle se prohlubujícímu úbytku, jenž se v Čechách zvětšoval poněkud intenzivněji než na Moravě a ve Slezsku. Od května 1915 byl přírůstek obyvatel záporný téměř ve všech měsících sledovaného období, pouze v září 1915 bylo narozených zhruba o 700 více než zemřelých. Během roku 1918 se počet obyvatel přirozenou měnou snížil o 114 tisíc. Srovnatelný úbytek byl v historii statistického sledování pohybu obyvatelstva (od roku 1785) zaznamenán pouze jednou, a sice v roce 1806, kdy naše území postihla epidemie neštovic.
V roce 1914 bylo v českých zemích uzavřeno celkem 58,5 tisíc sňatků , hrubá míra sňatečnosti dosahovala 5,9 ‰. Do roku 1916 se sňatečnost poměrně rychle snižovala (na 3,3 ‰), poté došlo k opětovnému nárůstu (na 5,7 ‰ v roce 1918). Na Moravě a ve Slezsku bylo v roce 1918 uzavřeno dokonce o 15 % sňatků více než v roce 1914.
Celkový počet narozených dětí se v českých zemích v průběhu let 1914-1918 intenzivně snižoval. Poklesl v tomto období o více než polovinu a hrubá míra celkové porodnosti se snížila z 26,7 ‰ na 12,1 ‰. Vypuknutí 1. světové války v létě 1914 se projevilo ve velmi razantním úbytku počtu narozených během roku 1915. V lednu 1915 se živě narodilo celkem 21,5 tisíc dětí, v lednu roku 1916 už pouze 12,4 tisíc, což představuje pokles o 42 %. Snižování počtu narozených pokračovalo i v následujících dvou letech, i když podstatně mírnějším tempem. Uvedený vývoj probíhal s přibližně stejnou intenzitou v Čechách i na Moravě a ve Slezsku.
V době války mírně vzrostl relativní počet mrtvě narozených dětí. Na mrtvorozenost významný vliv i legitimita dětí, což se projevilo zejména v letech 1915-1917, kdy byl počet mrtvě narozených mezi nemanželskými dětmi přibližně dvojnásobný ve srovnání s dětmi narozenými v manželství. Podíl nemanželských dětí na celkovém počtu narozených se počínaje rokem 1916 zvyšoval. V roce 1914 se v českých zemích narodilo mimo manželství 11,2 % dětí, v roce 1918 již 13,5 %; na Moravě a ve Slezsku byl nárůst výraznější. Procento narozených mimo manželství úzce souviselo s věkem matky. Z dětí, které se v letech 1914-1918 narodily matkám mladším dvaceti let, bylo více než 60 % nemanželských. Tato hodnota se s rostoucím věkem matek snižovala, především do věku 25-29 let. V porovnání s rokem 1914 bylo v roce 1918 zastoupení narozených mimo manželství vyšší ve všech pětiletých věkových skupinách matek.
?Tolik tedy čísla a lidi. A fotografie. Zachytily i úsměvy a něžné dotyky, i vprostřed doby, kdy se kolem rozpadal svět jak ho lidé znali.
?Informace o válečné statistice převzaty z: Srb, Vladimír: Tisíc let obyvatelstva českých zemí, Karolinum, Praha 2004 a www ČSÚ
Fotografie laskavě poskytnuty ze soukromé sbírky Ivana I. Chudého (Slovenská republika)
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Ladislav Kolačkovský
Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů
V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.
Ladislav Kolačkovský
Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála
Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.
Ladislav Kolačkovský
Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže
14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský
Ladislav Kolačkovský
Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.
Ladislav Kolačkovský
Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.
Ladislav Kolačkovský
Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin
Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.
Ladislav Kolačkovský
Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
Ladislav Kolačkovský
Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka
Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.
Ladislav Kolačkovský
Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství
Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.
Ladislav Kolačkovský
Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?
V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?
Ladislav Kolačkovský
Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost
Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.
Ladislav Kolačkovský
Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova
Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.
Ladislav Kolačkovský
Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…
Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.
Ladislav Kolačkovský
Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města
Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.
Ladislav Kolačkovský
Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik
Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 286
- Celková karma 17,05
- Průměrná čtenost 918x