Noutonické přízraky - pravdivý příběh baronky Biri Dlauhoweské

Noutonický hřbitov je dlouhodobě považován za místo temné energie a místo, kde lidé zažívají setkání s něčím, co je zakleté mezi světem živých a mrtvých. Pojďme tedy sestoupit do dávno mrtvé doby, abychom zjistili pravdu. 

Noutonický hřbitov je dlouhodobě považován za místo temné energie a místo, kde lidé zažívají setkání s něčím, co je zakleté mezi světem živých a mrtvých.

Pojďme tedy sestoupit do dávno mrtvé doby, abychom se pokusili uvidět, co se skutečně stalo. Průvodci nám budou, patrně zde poprvé, autentické archivní dokumenty. Právě ony nám odhalí oponu minulosti.

Noutonický hřbitov obklopuje středověký kostel Narození sv. Jana Křtitele. Dnes je v katastru obce Lichoceves ve Středočeském kraji. Dochované náhrobky jsou z 19. století a samotný hřbitov nijak nevybočuje z obdobných míst starobylého osídlení středních Čech. Nicméně právě tento hřbitov je provázen pověstí strašidelného místa a různými pověstmi o rodině, jejichž náhrobky zde nalezneme - členů rodiny Dlauhowesky von Langendorf, česky Dlouhoveských z Dlouhé vsi.

Nejvíce pozornosti se upíná k náhrobku, na kterém je označená zesnulá svobodná paní (baronka) Biri Dlauhowesky von Langendorf. O ní se vypráví nejvíce pověstí a většinou se i činí závěr, že zde ona, a ani její manžel Kalmán Harmos de Hihálom, nejsou pohřbení kvůli místu úmrtí v cizině.

Na náhrobku jsou označeni zesnulí rodiny Dlauhoweskych. Konkrétně Friedrich svobodný pán Dlauhowesky - Langendorf c. k. generálmajor a komoří narozen 3. února 1811 zemřel v Salzburku 22. října 1881, jeho manželka Dlauhoweskyho Frederike (1813-1893), roz. hraběnka von Künburg, a jejich dcery Frederike (1840-1911) a Biri (Barbora, maď. Borbála) (1842-1906) a její manžel Kálmán (Koloman) Harmos de Híhalom c. k. major narozen 3. ledna 1840 ve Varsany zemřel 16. listopadu v Badenu. A nakonec Oswald svobodný pán Dlauhowesky von Langendorf c. k. poručík 4. dragounského pluku narozen 25. srpna 1853 zemřel 23. července 1877 ve Wellsu. Friedrich Dlauhowesky a Oswald Dlauhowesky mají na tomto hřbitově ještě jeden společný hrob, zřejmě staršího původu. 

Podívejme se na Barboru (zdrobněle domácky Biri), která měla být neoblíbená, smrtelně spadnout z koně či ji měl dokonce někdo způsobit smrt a ani nemá být pohřbená zde.  Je dochovaná matrika pro obec Baden (st. Stephen), kde můžeme číst v kronice jejího života. Barbora Dlauhowesky se narodila dne 9.5.1842 v tehdejším Uhersku v obci Marcaly, župa Somogy, obec leží cca 14 km jižně od Balatonského jezera. Narodila se do rodiny kariérních vysokých důstojníků císařské armády. Její otec Fridrich dosáhl hodnosti generálmajora. Podle všeho jí bylo velmi blízké maďarské prostředí a vzala si roku 1868 za manžela uherského šlechtice Kalmána (Kolomana) Harmose de Hihalom. Manžel pocházel z uherské šlechtické rodiny, jeho předci obdrželi erb a predikát koncem 17. století. Pocházel z obce Varsany, kde se narodil 6.1. 1840,  komitát Nograd v tehdejším Uhersku, obec leží cca 100 km severně od Budapešti. Stejně jako tchán byl i Koloman kariérním důstojníkem. Spojení obou rodů bylo tedy velmi přirozené. Manželé nepochybně pobývali i v zámku Dlauhoweských ve Statenicích, ale je třeba si uvědomit, že důstojníci následovali svůj pluk,  a tak nežili stále na stejném místě. Koloman sloužil u uherských husarů a dosáhl hodnosti majora. Byl vyznamenán  Kriegs- Medaille a Militär - Dienstzeichens třetí třídy pro důstojníky. Vrcholem jeho kariéry pak byla služba u uherské královské  gardy, která patřila k jednotkám stráže císaře (Die königlich ungarische Leibgarde), v roce 1894 je u této gardy v hodnosti rytmistra a oba manželé žijí v Badenu u Vídně. Měli dva syny -Belu a Istvana. Bela se oženil s hraběnkou Marií von Wiedersperg a měl s ní syna Laszla. Istvan si vzal hraběnku Ludoviku Zamojskou a měl s ní dceru Marii a syna Ferencze.

Barbora umírá ve věku 64 let a 5 měsíců 27.10. 1906 v 6.30 hodin ráno na adrese Wassergasse 37.  Příčinou smrti je „vysílení stářím“. Matrika nám dále odhaluje další podstatnou věc. Dochoval se v ní založený dopis, ve kterém farář Blažko oznamuje do rakouské matriky, že děkan Cháb 30.10. 1906 pochoval paní Barboru Harmos de Hihalom na hřbitově v Noutonicích. Zesnulá tedy byla převezena z Badenu a pochována v Noutonicích. Lze tedy konstatovat, že fantaskní pověsti o způsobu její smrti jsou zcela liché, zemřela ve vyšším věku doma v Badenu „vysílením“. Avšak se potvrdilo, že je na hřbitově skutečně pochována.

Podívejme se podrobněji na místo pohřbení a úmrtí jejího manžela. Kolomana Harmose de Hihalom, o kterém jsme psali výše. Právě jeho osoba nese tragické poselství, nikoliv osoba jeho manželky Barbory – Biri. Koloman umírá dříve než manželka. Ve věku 56 let dne 16.11.1897 v 10 hodin večer  v Badenu v „katolické nemocnici“. Příčinou byla řezná rána na krku v důsledku pokusu o sebevraždu (tentamen suicidii). Tedy Koloman odešel ze života dosti hrůzným způsobem, kdy si rozřezal krk a následně zemřel v nemocnici.  Matrika pak přímo uvádí, že byl 19.11. pohřben na hřbitově v Noutonicích. Příčinu tohoto činu se již nedozvíme, ale nepochybně otřásla manželkou i blízkou rodinou. Poznamenejme, že bylo uvedeno “pokus o sebevraždu“, tím se významná rodina vyhnula otázkám, které by byly kladeny duchovním, pokud by bylo uvedeno, že zemřel vlastní rukou.

Rád bych ještě zmínil i příčinu úmrtí Frederike Dlauhowesky (1813-1893), roz. hraběnky von Künburg, matky Barbory. I u ní se uvádí, že měla zemřít pádem z koně. Ona zemřela v Salzburgu, i její manžel. Také byla dle matriky Salzburg-Dompfarre převezena do Noutonic a zde pochována.  Příčinou smrti doma v Salzburgu bylo ochrnutí srdce (patrně infarkt).

Při vzniku ČSR rodina Harmos de Hihalom odchází z kraje a zůstaly jen dosti fantaskní pověsti o jejich životě a smrti. Pravdou je, že Koloman a Barbora - Biri byli spíše cizinci ve zdejším kraji, pobývali většinou mimo české království kvůli služebním povinnostem muže a rodnou řečí jim byla maďarština a němčina. Mohli se tak pro místní lidi jevit jako spíše neznámí odtažití lidé, ke kterým si nevytvořili vztah. Navíc hrůzná smrt Kolomana Harmose de Hihalom nemusela zůstat zcela utajena. Nicméně označení Barbory na náhrobku zdrobnělinou Biri svědčí o její mimořádné oblíbenosti v kruhu rodiny. Vzhledem k rozlámané desce na hrobu Fridricha a Oswalda a mladší desce na starším náhrobku členů rodiny není vyloučeno, že se hroby staly předmětem poničení po druhé světové válce, kdy po celé zemi najdeme mnoho případů poškození náhrobních desek osob s německými jmény, zvláště šlechtických.

Domnívám se, že tento článek odstranil mnohé záhady Noutonického hřbitova, avšak pravda je snad i více tragická než ony pohádkové pády z koně, ale v každém případě si už rodina Barbory i ona sama zaslouží po více než sto letech od své smrti klid ve stínu zdejšího kostela.