Matčin sen na Olšanech – pravdivý příběh jedné hrobky
Málokterý návštěvník Olšanských hřbitovů v Praze mine bez povšimnutí největší sousoší tohoto hřbitova. Je hned vedle hlavního vchodu a je zvané Matčin sen. Sousoší představuje matku zlomenou žalem ze smrti syna, kterou utěšuje její muž. Matka drží za ruku syna v uniformě. Anděl stojící za synem již otevírá dveře na věčnost. Černou mramorovou hrobku zbudovala firma Pupp a Škarka, sochy z bílého mramoru vytvořil František Rous.
V podstatě hned po zbudování hrobky začalo být toto smuteční místo určitou atrakcí pro Pražany. Dostalo se i na pohlednice. Jde o výjimečnou hrobku a velmi sugestivní sousoší, které začalo vytvářet mnoho legend, které jsou přebírány dodnes i v odborném tisku, až se skutečnost téměř překryla. Předkládám ctěnému čtenáři příběh hrobky bez legend.
Nejznámější pověst je o snu matky, která měla vidět syna vojáka zemřít na bojišti, syn měl však spáchat sebevraždu kvůli nešťastné lásce či dluhům v kartách a na sousoší podpírá matku sám císař František Jozef I.
Ve skutečnosti se jedná o hrobku rodiny soudního rady zemského soudu v Praze Aloise Hrdličky, jeho manželky Jindřišky a syna Jana. Syn Jan Hrdlička byl posluchačem druhého ročníku c. a k. Konzulární akademie ve Vídni (dříve Orientální). Orientální akademie byla vysokou školou založenou Marií Terezií roku 1754 pro vzdělávání diplomatů Habsburské monarchie, existuje dodnes pod názvem Diplomatická akademie. Jedná se o vážený vzdělávací ústav s bohatou historií, Akademie byla jednou z prvních diplomatických škol na našem kontinentu. Ona pověst o vojákovi vznikla patrně díky uniformě, kterou má Jan. Dnešní návštěvníci mají uniformy spojené hlavně s bezpečnostními složka a armádou, ale v době úmrtí Jana měli v císařství svoje uniformy mj. i posluchači škol a civilní úředníci. Tradici civilních uniforem odstranila První republika. Tak tomu bylo i u diplomatů. Tradice uniforem diplomatů se v Evropě udržela mj. ze západních zemí ve Velké Británii a východních v Ruské federaci. U nás je to již desítky let věc zcela neznámá. Ostatně informace o posluchači Akademie je uvedena i na hrobce.
Jan dle oficiálního úmrtního oznámení zemřel na zápal plic (25.5.1900), bohužel to byla častá příčina smrti i mladých lidí tehdy, ale i dnes. Nic nenaznačuje sebevraždu mladého muže a nelze ji nijak dokumentárně podepřít.
Dle Hřbitovní matriky VI, hřbitova na Olšanech, odd. I-VI (uložené v Archivu hl. m. Prahy ve fondu „MHMP, referát XIV“) jsou uvedena jména pohřbených v hrobce (Jan Hrdlička, Alois Hrdlička, Jindřiška Hrdličková – předčasně zemřelý syn, otec a matka) a navíc poznámka, podle níž by nikdo další již do hrobky pohřben býti neměl. Pověst o císaři podpírající matku je nejvíce absurdní. Jedná se bezpochyby o rodinné sousoší. Muž podpírající matku není císaři vůbec podobný (snad kromě tehdy běžných licousů), ale hlavně byla hlava státu zobrazována pouze na úředně schválených oficiálních portrétech a sochách. Je nepředstavitelné, aby si tehdy císaře někdo „dal na hrobku“ a ještě v domácím oděvu (sic!).
Sousoší je skutečně výjimečná funerální plastika a stojí za pozornost a návštěvu. Jistě bude dál žít městská pověst o nešťastné lásce mladého muže, ale domnívám se, že smutný příběh je zajímavý i ve skutečnosti bez císařských příkras a karetních dluhů. Jistě by rodina Hrdličků chtěla, aby je lidé znali bez nánosů bajek a legend.
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Ladislav Kolačkovský
Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů
V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.
Ladislav Kolačkovský
Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála
Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.
Ladislav Kolačkovský
Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže
14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský
Ladislav Kolačkovský
Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.
Ladislav Kolačkovský
Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.
Ladislav Kolačkovský
Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin
Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.
Ladislav Kolačkovský
Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
Ladislav Kolačkovský
Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka
Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.
Ladislav Kolačkovský
Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství
Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.
Ladislav Kolačkovský
Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?
V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?
Ladislav Kolačkovský
Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost
Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.
Ladislav Kolačkovský
Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova
Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.
Ladislav Kolačkovský
Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…
Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.
Ladislav Kolačkovský
Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města
Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.
Ladislav Kolačkovský
Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik
Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 286
- Celková karma 17,06
- Průměrná čtenost 918x