Jan Vokolek – věrný zahradník baronky Sidonie Nádherné
Poslední šlechtičtí majitelé panství svobodní páni Nádherní z Borutína se parku hodně věnovali a na úpravách se zde podílel i významný rakouský dendrolog a krajinářský architekt Camillo Karl Schneider (1876–1951), který spolupracoval například s hrabětem Arnoštem Silva Taroucou (Průhonický park) a byl činný v rakousko-uherské dendrologické společnosti. Také několik let pracoval v Bostonu v Arnold Arboretum se světově známými dendrology (Sargent, Rehder, Wilson). Park byl tedy na vskutku špičkové evropské úrovni. Park má romantický charakter s důrazem na detaily – průhledy na zámek přes rybník a zátiší k posezení. Parkem také protéká potok, palouky jsou lemovány starými stromy a v zadní části parková úprava přechází v les.
Sidonie a park |
Se zvláštní péčí a láskou se parku věnovala krásná paní Sidonie, konzultovala a osobně dohlížela na všechny úpravy parku, zvláště měla ráda azalky a rododendrony, jejichž výsadbu i osobně prováděla a často pracovala v parku spolu se zahradníky. Za ní se z parku stal skvost celého kraje, nevelký park rozlohou, ale velký svojí duší, kdy na každém kroku se lze setkat s osobností Sidonie Nádherné, překrásné ženy ve víru tragických dějin Střední Evropy.
Setkávala se zde s R. M. Rilkem, K. Krausem a dalšími významnými umělci ve stínu památných stromů, bohužel první předzvěst budoucích tragických událostí přišla již s prvorepublikovou pozemkovou reformou, kdy díky rozdělení velkostatku se přestávalo dostávat financí na údržbu parku, válečné události pak prohloubily chátrání parku. Pobyt vojsk SS a jejich kasárna s opravnou tanků, kráký pobyt Rudé armády po konci války a nakonec drancování místních obyvatel obce zámku i parku, kdy místní bezostyšně odcizili mobiliář a park používali jako zdroj palivového dřeva, dokončily dílo zkázy. Sidonie marně a možná i naivně vzdorovala, nakonec zlomená dramaticky opouští republiku v roce 1949 s pomocí Maxe Lobkowicze a o rok později umírá v anglickém Denhamu.
Zámek převzalo v roce 1950 Národní muzeum a umístilo zde své sbírky. Naštěstí jsou Vrchotovy Janovice příkladem, kdy se podařilo díky osvícené péči nadšených lidí zachránit ducha místa, a to doslova. O park od 80. let minulého století pečoval místní správce parku pan Jan Vokolek, muž velkého ducha a rozhledu, který ihned pochopil, že v parku je uložen skvost genia loci Sidonie Nádherné, obnova byla postupná a náročná, hodiny a dny studia původní podoby a měsíce a roky těžké práce v parku. Z usilovné práce tehdejší kastelánky zámku, pana Vokolka a někdy větší, někdy menší insitucionální podpory Národního muzea vykvetl park do své původní podoby. Pan Vokolek, velký obdivovatel paní Sidonie a jejího odkazu byl také jedním z neúnavných iniciátorů převozu ostatků baronky na rodinný hřbitov Nádherných v parku. I tento cíl se podařil. V roce 1999 se paní Sidonie Nádherná vrátila z exilu a spočinula ve svém milovaném parku vedle svých blízkých.
Dnes je pan Jan Vokolek na zaslouženém odpočinku v ústraní svého domova v Babicích u Mukařova. Věřím, že za tichých nocí vzpomíná, jak se v zámecké knihovně skláněl nad plány parku a vdechoval vůni rozkvetlých azalek pod okny zámku a přes rameno se mu možná tiše dívala i Sidonie. Kdo ví...........
Až navštívíte park, tak si vzpomeňte i na posledního věrného zahradníka paní Sidonie Nádherné. Jana Vokolka.
Více publikace: J. Kutová, J. Vokolek, Zámecký park ve Vrchotových Janovicích, Národní muzeum, Praha, 1999
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Ladislav Kolačkovský
Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů
V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.
Ladislav Kolačkovský
Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála
Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.
Ladislav Kolačkovský
Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže
14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský
Ladislav Kolačkovský
Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.
Ladislav Kolačkovský
Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.
Ladislav Kolačkovský
Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin
Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.
Ladislav Kolačkovský
Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
Ladislav Kolačkovský
Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka
Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.
Ladislav Kolačkovský
Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství
Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.
Ladislav Kolačkovský
Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?
V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?
Ladislav Kolačkovský
Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost
Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.
Ladislav Kolačkovský
Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova
Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.
Ladislav Kolačkovský
Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…
Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.
Ladislav Kolačkovský
Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města
Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.
Ladislav Kolačkovský
Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik
Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 286
- Celková karma 16,98
- Průměrná čtenost 918x