Zabij bolševika – polemika nad památkami
Blogerka paní Makovik napsala včera velmi ostrostřelecký blog "Zabij v sobě bolševika" http://makovik.blog.idnes.cz/c/490968/zabij-v-sobe-bolsevika.html o údajné nutnosti zabíjení bolševiků v nás, bohužel vše propojila s našimi památkami a polepila tak ideologii a památkovou péči do jedné hromady. Tuším, že to napsala z pohledu realitní makléřky, která zprostředkovává prodeje památkových objektů, oněch milovaných a oblíbených zámků, zejména klientům z bývalých zemí sovětského bloku. Blog je tedy psán jako by přímo na míru a po chuti zájemců o zámky, kde kohokoliv, komu by se snad něco nelíbilo v přístupu k našim zámkům, oznámkovala bolševikem. V pořádku, její pohled, je však nutný i pohled jiný.
Hned na úvod pro čtenáře. O památkách a oněch zámcích něco vím, spolupodílel jsem se v rámci své profese na projektu realizace mj. IOPu Kuks aj. Pokud by snad nějaký čtenář měl dojem, že vše vidím pouze z pohledu památkářů, tak předestírám, že osobně financuji záchranu kaštielu –šlechtické kurie Korytné u Spišského hradu na Slovensku a hřbitovu majitelů kurie. Takže znám oba pohledy na věc.
Předně jsou skutečně zámky pro všechny návštěvníky platící vstupné a dodržující návštěvní řád. Jedná se o zámky ve správě povětšinou příspěvkových organizací státu (NPÚ, NM), vyžadují údržbu, restauraci, za velmi velké náklady vyžadující odborný aparát a umělecká řemesla. Jsou financovány z programů EU, našeho rozpočtu a příspěvků dárců. Nevím, proč by neměly být pro všechny návštěvníky a co je na tom bolševického. Další kategorií jsou památky v péči a vlastnictví soukromých osob, jedná-li se o památky kulturní či národní kulturní, tak jsou zde jistá omezení. Jistě je na soukromnících, aby si vybrali, zda chtějí návštěvníky (většinou to tak je kvůli hrazení nákladů) či ne. Doporučoval bych paní Makovik se poptat, co obnáší koupě zámku v Provence ve Francii či v Anglii, tam musíte dokonce využívat staré technologie při střešní krytině či omítání objektu. Ovšem výsledkem je, že tam jezdíme obdivovat krajinu a vozíme si fotky z dovolených. Bohužel někdy je u nás krajina spíše k pláči než k focení. Ano může za to často i nesmyslná destrukce v dobách socialismu, doslova zločinem bylo lavinovité ničení center měst, ony stavby Priorů a samoobsluh a jiné vymoženosti reálného socialismu. K těmto vymoženostem jsme si ještě naložili do krajiny další krásy v podobě skladů, „satelitů“ a podobně.
Příliš nechápu, co měla autorka na mysli onou památkovou daní. Že bychom měli klientům blogerky přispívat jakousi daní na provoz jejich nemovitosti?
Nyní narážíme na bolestivá místa – zápas mezi vlastníkem sledujícím svůj zájem a památkářem sledujícím zájem památkového zákona. Památkář má po ruce pouze starý zákon 20/1987 Sb o státní památkové péči, existuje k němu odborný jediný komentář, je polepený novelami, a tak má mnoho sporných míst. Jsou k němu vyhlášky. Zákon je zastaralý a dává velmi malý manévrovací prostor. Mnohé způsoby financování pak jsou omezené dotačními pravidly, jejich porušení je trestáno. Památková péče, poněkud absurdně v republice s tak čilým turistickým ruchem, totiž stále není prioritou našich zákonodárců. Navíc je zde dvojkolejnost státní správy v této oblasti. A na tomto malém prostoru probíhají někdy zápasy mez památkovou péčí a vlastníky. Není to jen u nás, na západ od našich hranic ovšem památkové zákony jsou daleko přísnější. Není každý památkář „bolševik“ a každý vlastník „obět“ a vice versa. Veřejnost ani neví před kolika „nápady“ vlastníků jsme byli uchráněni. Obří ruské kolo v centru Prahy, pestrobarevné neonové fasády na Malé Straně a jiné. Mezi nápaditými vlastníky byli i potencionální klienti paní blogerky, bohužel zrovna vlastníci ze zemí bývalého východního bloku často hýří nápady, památková péče v jejich domovinách totiž až donedávna byla úplně jinak postavená. Nelze za každou připomínkou památkové péče vidět bolševismus. To nevylučuje, že samozřejmě někdy památkové úřady daných obcí lpí na zárubních, takových a makových oknech, kdy se požadavky památkářů dokáží prodražit desetkrát. Sám pomáhám jednomu katolickému řádu při rekonstrukci objektu a je to skutečně bolestivé, avšak zároveň vím, že památkáři jsou vázání dotačními pravidly a někdy mají maličký prostor vyjít vstříc. Ovšem stejné bitvy se odehrávají i v jiných zemích, a tak míchat ideologii a památkový zákon není na místě.
No a co oni zbohatlíci? Je to led tenký, každý v tom vidí něco jiného. Za císařství byli oni zbohatlíci i noví průmyslníci, kteří se toužili rovnat staré aristokracii, a tak nakupovaly zámky a hrady, které opravovali a upravovali. Ovšem zároveň zakládaly desítky nadací, škol. Takový majitel Kokořína Špaček von Starburg (jeho děda byl ještě obchodníkem s koňmi) nakupoval ve velkém díla Brožíka, která pak věnoval Národní galerii, ano i onen slavný Kostnický koncil by bez něj byl někde v Paříži. Zbohatlík může být i restituent, i podnikatel, i lékař i kdokoliv, kdo neumí a nechce respektovat genius loci místa. Není to jen o nákupu nemovitosti. Množství majitelů památek a věřím, že většina jsou úctyhodní lidé, kteří respektují místo, kde jsou a vkládají do péče nemalé prostředky. Drtivá většina lidí je nepovažuje za nic odsouzeníhodného. Stačí si přečíst pár článků o lidech, kteří vlastníma rukama opravují tvrze, investují do zámků, spíše jim drží palce. Toto je jedna z generalizací, nepopírám nijak, že se blogerka někdy setkala s ošklivým přístupem, jako každý z nás. Ale tato zobecňování snad ani nelze nijak komentovat. Neptám se s jakými nápady a projekty chodili její klienti na obce a stavební úřady.
Nu a na závěr označit všechny, kdo tzv. nemá rád zámky za bolševiky, je už skutečně přes čáru. Ano každý člověk má jiné zájmy. Někomu se líbí železnice, někdo má rád butiky a někdo má rád hrady. To však neznamená, že „železničář“ a slečna z butiku chtějí zničit a podpálit hrady. Stejně tak i majitel hradu nechce vykolejit vlaky a podpálit butiky.
To je absurdní závěr mimo dobu a místo. Stejně jako byl pro mě absurdní celý blog. Oním mícháním, zkreslováním a zobecňováním.
?
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Ženu soudí za sex se psem i zneužívání syna a vnuka. Byla to terapie, hájí se
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo projednávání případu dlouhodobého sexuálního zneužívání,...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Exposlanec ODS Šťastný, lékař bývalého prezidenta, se pokouší za ANO o návrat
Pražské ANO ve středu rozhodne, zda zkusí vrátit do nejvyšších pater politiky Borise Šťastného,...
Začaly vypovídat poškozené. Vyslechnout si je Cimický k soudu nepřišel
V případu psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z několika znásilnění a desítek případů...
Jste pryč, když jiní umírají? Ukrajinci v branném věku přišli o konzulární služby
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v...
Bezdůvodně napadl děti na zastávce a v tramvaji. Agresora policie dopadla záhy
Napadení dvou skupin dětí krátce po sobě šetřili v polovině dubna policisté v Praze Řepích. Nejprve...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 286
- Celková karma 17,43
- Průměrná čtenost 918x