Z hlediska právní povahy je nutné zdůraznit, že

1) Protektorat Böhmen und Mähren vznikl na okleštěné části Československa OKUPOVANÉ NĚMCI A NĚMCI MĚLI NAD PROTEKTORÁTEM SVRCHOVANOU MOC. V Protektorátu existovaly německé a české orgány, přičemž ty české podléhaly německým.

2) Původní pracovní tábor sice vznikl podle nařízení české vlády, nicméně byl realizován za Protektorátu, tedy pod německou okupační mocí.

3) všechny další výnosy, které se týkají tábora v Letech vznikli na přímý rozkaz nadřízených německých orgánů. Ty co se týkály Cikánů a cikánsky žijícího obyvatelstva pocházely přímo z Berlína.

4) v cikánských táborech v Letech a Hodoníně byyi internovány jen osoby/rodiny žijící kočovným životem bez stálého bydliště a zaměstnání. Nebyly tam tedy shromáždění všichni Cikáni, těch usedlých se to netýkalo. Naopak tam byly internovány i osoby necikánského původu, pokud splňovaly výše uvedenou podmínku cikánského života.

5) v žádném případě nešlo "ČESKÉ KONCENTRAČNÍ TÁBORY PRO CIKÁNY" jak se to snaží interpretovat někteří romští i neromští aktivisté a někteří politikové v rozporu s historickými fakty.

6) V Letech zemřela na nemoci zejména na epidemii tyfusu necelá čtvrtina osob , které tam byly internovány. To je nesporný fakt, který je zdůrazňován jako hlavní odůvodnění toho že tam došlo k holocaustu. Ovšem přitom se opomíjí nesporný fakt, že na tu epidemii tyfu umřela více než čtvrtina příslušníků ostrahy, z nichž většina se do Let dostala nedobrovolně na základě nařízení. V době karantény měly okolní četnické stanice nařízeno zadržet každého z tábora bez vyjímky a nedopustit i súpoužití zbraně nikomu opustit tábor. To platilo i na ostrahu zavřenou při karanténě v táboře společně s internovanými. Došlo snad u strážných zemřelých při karnténě také k holocaustu?

http://www.zwittau.cz/WEB/lety.htm

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Tabor-v-Letech-ocima-profesora-Nebyl-mistem-holocaustu-Smrad-z-prasecaku-tam-necitim-Nekdo-schvalne-spini-nasi-zemi-452407

Autorovi blogu si dovolím připomenout, že mezi použitými zdroji informací uvedl také jméno "Nečas". Velkého odborníka na romské etnikum a romský holokaust - univerzitního profesora PhDr. Ctibora Nečase, DrSc., (který loni v prosinci zemřel ve věku 84 let a jehož jsem v letech 1980-1994 znal z brněnské filozofické fakulty osobně) - by si bezesporu od autora zasloužil aspoň jeden samostatný blog.

Ano, pand dr. Nečas se právě věnoval dlouhodobě i Letům, což samozřejmě víte. Máte li k němu nějaké zajímavé i osobní vzpomínky a nechcete li o něm napsat sám, tak uvítám přes zprávy.

Pracovních táborů jako Lety pro potřeby válečného hospodářství s lacinou pracovní silou vzniklo na území protektorátu 600 a z toho 52 pobočných koncentračních táborů. Tábor v Letech byl zřízen na místě opuštěného tábora. Letům odpovídal druhý stupeň , k němuž dala podnět rovněž Beranova krajně pravicová vláda svým nařízením z 2. března 1939.Tyto pracovní tábory neměly za účel likvidovat nezaměstnanost, ale internovat a „převychovávat“ k návykům trvalé práce „osoby práce se štítící“, tj. tuláky (dnešní terminologií bezdomovce), žebráky, kočovníky, podvodné podomní prodejce, nikdy nepracující kriminálně závadové osoby z povolání apod. Cikáni v Letech tvořili asi 10–25 % internovaných. Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok od 2. 8. 1942 do 6. 8. 1943. V důsledku nedostatku hygieny a stravy zde vypukl tyfus. Novým velitelem se Štefan Blahynka. Ten na pokyn shora připravil dva hromadné transporty: v prvním odjelo 3. prosince 1942 94 vězňů, především žen, s označením „asociál“ do koncentračního tábora Osvětim I, ve druhém transportu bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II. – Březinka Tyfus. se podařilo zastavit v roce 1943 očkováním, které prováděl český lékař židovského původu. Přesto na následky tyfu došlo k úmrtí 60 osob. Z 1 300 vězňů prokazatelně zemřelo na nedostatečnou hygienu, či špatnou stravu 362 lidí a zemřelo 30 zde narozených dětí. V květnu 1943 bylo propuštěno cca. 200 vězňů a to ti, co neutekli, byli odesláni do moravského cikánského tábora v Hodoníně nebo do donucovacích pracoven v Praze-Ruzyni či Pardubicích. Tábor byl spálen a prostor byl desinfikován. Režim v táboře v Letech byl poměrně odlišný od života v klasických koncentračních táborech. Vězňové neměli vytetovaná čísla, mohli přijímat návštěvy příbuzných žijících vně, tábor nebyl střežen ostnatým drátem či pod proudem, nebyly zde strážní věže s ostrou střelbou. Za celou dobu tábora nebyl nikdo popraven či jinak násilně usmrcen. Tím

Tím nechci v žádném případě snižovat utrpení lidí, kteří zde byli internovaný. Na druhou stranu není třeba o Letech si lhát.

Pramen : Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu, který vyšetřoval „případ Lety“ a žádný zločin genocidy se v Letech neprokázal. Podobné stanovisko zaujali i historici z Historického ústavu Akademie věd (Historikové a kauza Lety, Praha 1999) Dr. Nečas.

Až na ty "psi" OK.

Díky za pozornou četbu a opraveno

Věcné, správné ujasnění pojmů a významů

V rozsáhlých pamětech Ladislava Feierabenda, které u nás vyšly po roce 1989, tento ministr zemědělství v druhé vládě gen. Syrového (a ministr protektorátní vlády do ledna 1940, kdy emigroval do Anglie, poté ministr exilové vlády v Londýně), se zmiňuje o záměru vlády na zřízení těchto pracovních táborů. Ve svých vzpomínkách vycházel se svých deníkových zápisů.

Mj. také popsal situaci druhé republiky, kdy po Mnichovu do vnitrozemí utíkaly tisíce Čechů ze Sudet, další přicházely ze Slovenska a Podkarpatské Ukrajiny a na hranicích se odehrávaly srdceryvné scény, kdy ve stále ještě svobodné zemi hledaly azyl tisíce uprchlíků před nacismem a všechny nebylo možné přes hranice pustit.

Vláda musela v průběhu října až prosince 1938 přijmout řadu mimořádných opatření, protože pro příchozí bylo potřeba zajistit ubytování a práci. Podle Feierabenda jedno z takových opatření byl záměr, zřídit tábory pro ty nejchudší a nejubožejší, aby měli alespoň střechu nad hlavou a možnost nějaké obživy, což záviselo i na ochotě zaměstnavatelů v okolí těmto lidem práci nabídnout. Myslím, že záměr, o němž Feierabend psal, odpovídá výnosu z roku 1938.

Samozřejmě, že po 15. březnu 1939 bylo všechno jinak a původní záměr dostal jinou, dost hrůznou podobu.

Ještě bych ráda připomenula, že vynikající národohospodář Ladislav Karel Feierabend po únoru 1948 emigroval z Československa podruhé.

V roce 1995 byl prezidentem České republiky vyznamenán in memoriam řádem T.G. Masaryka I. třídy.

díky za připomenutí zajímavé osobnosti

Tak jako píše p. Jiroudek - Pěkně se parazituje viz MUDr, Hořec z Černých baronů - „Kamera, hérečky, píchání, chlastání, co? Filmování, vomdlívání...!” A já dodávám - Sudety, neškodný tábor v Letech, modlení se k vyvěšenému obrazu nacistických předků na zámku u Kárla, konstruktér padáků Kalousek, ideologické a samovolné opuštění našich firem z Východních trhů ... Všechno jsou to sice nesmysly, ale stále zabírají ! ...

Dobré shrnutí faktů, bez keců, urážek a jediných "správných" politických náhledů (ale to je Váš standard)

Velmi děkuji

Je největší tragedií současnosti, že tragické události a děje v naší historii se dostávají na úroveń až ,,kšeftování s ostatky", sloužící k politickému boji

Máte pravdu. Takovéto věci by nikdy neměly být předmětem politikaření a nástrojem politických zápasů.

Panu Vokounovi a mnoha, mnoha dalším samozvaným agitátorům a soudcům se nelíbí ten prostý fakt, že zpočátku se jednalo o tábor pracovní s volným pohybem osob na práci u sedláků a jinde.

Pan Okamura, ač o věci nic moc neví, se tak nejen nemýlil, ale hlavně nikoho neurazil a trestní oznámení, které na něj bylo dnes podáno, padne dozajista do vody.

Nelibilo se mi, ze autor mel zmatek v datech. Autor to uz opravil. U vas se mi nelibi, ze zde trolite. Opravi to nekdo?