Hrdličkovo muzeum jemně stouplo na hrábě, malé mediální memento
Myslím, že vše opakovaně ukázalo na několik nebezpečí používání informací v mediálním prostoru a jejich případného lehkého zneužití. Po návštěvě FB stránky Hrdličkova muzea jsem si prečetl onen vtípek. Autor příspěvku na FB, zaměstnanec muzea, v něm mj. tvrdil, že se prezident dopustil očividné lži z neznalosti, neboť neandrtálci se dorozumívali řečí, tak jako my a odkázal při tom na několik studií na zahraničních serverech. Po prostém zběžném přečtení zahraničních článků (odkazů), bylo okamžitě zřejmé, že vědecká informace o používání řeči je autorem příspěvku na FB posunuta do roviny prokázaného faktu (neandrtálci se dorozumívali řečí, tak jako my), i když samotné odkazy hovořily o pravděpodobné možnosti použití „řeči“ neandrtálci (genové a anatomické dispozice) a samotní autoři článků byli velmi opatrní – neandrtálci tedy mohli „řvát“, „mluvit“, „něco artikulovat“, nelze to s jistotou vědecky prokázat. Nicméně údernost příspěvku na FB byla právě v uvedení celé věci jako faktu, tj vyloučení možnosti dorozumívání neandrtálců „řevem“ a ukázání Miloše Zemana jako hlupáka, který nestuduje poslední výsledky práce zahraničních antropologů. Upozornil jsem na stránkách FB Hrdličkova muzea v komentáři na výše uvedený fakt, že v podstatě autor i ve svém „vtípku“ mate veřejnost, tj, že tvrzení bez dalšího, že se neandrtálci dorozumívali řečí tak jako my, nemá oporu ve vědeckých podkladech, na které odkazují. Zde velmi oceňuji přístup autora příspěvku, že cca po hodině byl text příspěvku upraven do podoby, že se neandrtálci s „vysokou pravděpodobností dorozumívali řečí“, za opravu jsem poděkoval a ocenil schopnost reflexe. Tím se samozřejmě „vtípek“ poněkud rozmělnil. K mému údivu však po další cca hodině byly moje komentáře k textu z FB smazány. Budilo to ve mně dojem troubení k ústupu ze strany muzea. Osobně si nemyslím, že onen “vtípek“ smazal jakýsi hacker. Spíše se domnívám, že ho odstranilo samotné muzeum. Tak či onak, veřejně jsou nyní text, komentáře aj nedohledatelné. Když odhlédnu od všech stran, tak pro mě celá věc ukázala, jak jsme jako společnost technokratická. Vědec, zde patrně antropolog, uvede nějaký fakt v mediálním prostoru, aniž by drtivá většina příjemců zprávy cokoliv zkoumala, zde se tedy podívala alespoň na odkazy, a okamžitě se ona zpráva začíná šířit do světa, již nekriticky, protože to přeci potvrdila vědecká autorita. Opíraje se o vědeckou autoritu lze tedy metat cokoliv do tváře svých oponentů. Dalším mediálním mementem je síla prvotní informace vypuštěné do medií (Antropologové opravují Zemana. Neandrtálci neřvali, ale používali řeč). I kdyby informace nebyla pravdivá, či to byla polopravda, tak je velmi těžké zpětně se domoci nápravy. Původní informace se totiž jako lavina šíří internetem a samotná se stane nevyvratitelným faktem, který bude dokola stále a stále opakován. Onen opravený text Hrdličkova muzea se totiž zpětně již nikde nepromítl. I článek IDNES dodnes nereflektuje onu jemnou změnu v textu, která však informaci významně posunula. Nakonec zmizel i samotný původní text a tak zůstaly jen nekonečné diskuse na internetových serverech. V předdveří roku 2015 si dovolím říci, že vzhledem k výše uvedenému, bych naší republice do nového roku popřál zejména umírněnost a zdrženlivost na všech stranách. Konfrontací v tomto roce bylo až nekonečně moc.
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Ladislav Kolačkovský
Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů
V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.
Ladislav Kolačkovský
Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála
Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.
Ladislav Kolačkovský
Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže
14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský
Ladislav Kolačkovský
Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.
Ladislav Kolačkovský
Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.
Ladislav Kolačkovský
Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin
Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.
Ladislav Kolačkovský
Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
Ladislav Kolačkovský
Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka
Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.
Ladislav Kolačkovský
Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství
Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.
Ladislav Kolačkovský
Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?
V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?
Ladislav Kolačkovský
Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost
Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.
Ladislav Kolačkovský
Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova
Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.
Ladislav Kolačkovský
Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…
Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.
Ladislav Kolačkovský
Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města
Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.
Ladislav Kolačkovský
Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik
Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 286
- Celková karma 17,06
- Průměrná čtenost 918x