Pořad Modrá krev a neexistující rytířství současné rodiny Stránských
Tentokrát obrátíme pozornost na díl pořadu Modrá krev zabývající se rodinou Stránských. V pořadu jsou uvádění jako rytíři Stránští ze Stránky a Greiffenfelsu. Samotný pořad byl velmi zajímavý, zejména v části obsahující vzpomínky a vyprávění o panu režisérovi Jiřím Stránském. Bohužel však byl opět zatížený legendami o rytířském titulu rodiny a zcela nesouvisejícími informacemi.
Opět uvádím, že článek se ani v nejmenším nedotýká jakéhokoliv vyprávění členů rodiny a úzce se zaměřuje na to, zda se rodiny týká zaniklý rytířský titul udělovaný za dob monarchie.
Taktéž musím konstatovat, že v tomto díle pomyslně vyvrcholilo neustálé chybování moderátora pořadu v zaniklých šlechticích titulech. Ty chyby se táhnou jako pomyslná červená niť všemi řadami tohoto pořadu, aniž by byla vidět nějaká snaha se jich vyvarovat. Moderátor titulů užívá hojně a někdy až ad absurdum, ale manželky rytířů opravdu neměly titul „dáma“(jak tituluje paní Formanovou), ale o tom někdy později.
Podívejme se opět na genealogické údaje dané rodiny.
Podstatné je, že existovala jediná rytířská větev rodu Stránských z Greiffenfelsu, kteří byli povýšeni do rytířského stavu dne 4.7.1682 v osobě Martina Karla rytíře Stránského ze Stránky a Greiffenfelsu (13.11.1634, Jaroměř-20.6.1707, při požáru města Sušice spolu s manželkou Annou Veronikou, roz. Lisanderovou z Ehrenfeldu), vysokého lobkowiczkého úředníka, či v osobách jeho synů Jana Jakuba Stránského (+1748), který se dne 2.1.1706 v Pardubicích oženil s Kateřinou, roz. Kwietonovou z Rosenwaldu a Martina Josefa Stránského, kterým byl dne 28.9.1734 rytířský stav potvrzen i pro české země s predikátem „von Stranka“. Na tyto historické osoby se snažili při svých renobilitačních snahách navázat různí příslušníci rodu Stránských v 19. století. Ale ani jednomu z nich se to nepodařilo matrikami prokázat, a tak ani jedné z žádostí o renobilitaci nebylo c. a k. ministerstvem vnitra vyhověno, naopak byl titul téměř všem členům rodu Stránských (pokud ho užívali) odňat. Byl pouze nově udělen radovi vrchního soudu v Praze Felixovi Stránskému roku 1870, ale ne na základě doložení rytířských předků, ale za zásluhy o stát a dále pak Františku Stránskému z Dresdenbergu (4.10.1789, Janovice nad Úhlavou – 5.10.1865, Opava) c.k. plukovník, (syn Ignáce Řehoře Stránského /31.7.1754, Jindřichův Hradec-1806, Dolní Kralovice/ a bratranec výše uvedeného Felixe Stránského), jenž byl povýšen do prostého šlechtického stavu dne 22.6.1852 císařem Františkem Josefem I. (zajímavostí je, že obdržel téměř totožný erb, jaký užívala rytířská linie rodu Stránských). Bohužel se přitom také zjistilo, že mnozí Stránští užívali titul pouze fakticky bez úředního oprávnění nebo byly predikáty vepsány zpětně do matrik.
Druhá pro nás klíčová informace je, že předci pana Jiřího Stránského a rodiny, která vystupovala v pořadu, vůbec nenáleží ani k možným potomkům výše uvedených rytířů. Mužská rodová linie Jiřího Stránského snad vede (neexistuje o tom matriční záznam), na některého z Valdštejnem nobilitovaných Stránských z Greiffenfelsu (snad by se jednalo o Michala Stránského z Greiffenfelsu, který byl v hejtmanem v Toužimi, nobilitován 1630).
Podívejme se společně na mužskou rodovou linii pana Jiřího Stránského na základě matričních údajů.
- Jiří Stránský (12.8.1931, Praha-29.5.2019, Praha)
- otec JUDr. Karel Adolf Stránský (5.10.1898, Obříství – 14.4.1978, Praha).
- děd Jan Křtitel Stránský (24.7.1844, Dobrá Voda Lipnická č.25 – 1934, Obříství), hraběcí důchodní v Obříství č.24, v matričním záznamu o jeho narození je připsáno: podle výnosu Zemské správy politické v Praze ze dne 23.3.1928, č. 1/A-4798/8 ai 1927, jmenuje se zde jako dítě, otec i děd zapsaný správně „Stránský" a ne „Stránský z Greifenfelsu“ Zde je třeba poznamenat, že u Jana, Václava a Ignáce se v matrikách objevuje vpisek „z Greifenfelsu“. Jednalo se buď o úmyslné pozměnění matričního záznamu či o neznalost zapisující osoby, v každém případě byl záznam uveden na správnou míru dle výnosu zemské správy roku 1928.
- 1x praděd Václav Vojtěch Stránský (*23.4.1802, Dolní Kralovice č.1), vrchnostenský myslivec v Rohuli č. 25 (Dobrá Voda Lipnická, panství Lipnice nad Sázavou). V matričních záznamech psaný s predikátem „z Greifenfelsu“. V matričním záznamu o jeho narození je připsáno: podle výnosu Zemské správy politické v Praze ze dne 23.3.1928, č. 1/A-4798/8 ai 1927, jmenuje se zde jako dítě, otec i děd zapsaný správně „Stránský" a ne „Stránský z Greifenfelsu“
- 2x praděd Ignác Řehoř Stránský (31.7.1754, Jindřichův Hradec-1806, Dolní Kralovice), kontribuční písař v Dolních Kralovicích č.1. Ignác Řehoř Stránský se v matričních záznamech o narození jeho dětí objevuje (jako první v této linii) s přídomkem „z Greifenfelsu“. V matričním záznamu o jeho narození však jeho otec není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“).
- 3x praděd Adam Antonín Stránský (12.1.1716, Toužim – 14.11.1758, údajně na následky zranění, která utrpěl v bitvě u Lovosic 1.10.1756), uváděn jako furýr u c.k. dělostřelectva. V matričních záznamech není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“).
- 4x praděd Jan Jakub Stránský (5.6.1685, Toužim – 8.5.1736, Toužim), měšťan a soukeník v Toužimi. V matričních záznamech není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“)
- 5x praděd Jan Jakub Stránský (*1640 – 11.10.1726, Toužim), měšťan a soukeník v Toužimi, v matričních záznamech není uváděn s predikátem („z Greiffenfelsu“), přesné datum nelze uvést, matriky jsou pro Toužim kontinuálně vedeny až od roku 1652. Sice je Toužim zapisována i ve starší matrice vedené pro Karlovy Vary, ale tato je pouze pro léta 1599-1627.
- ??? Už jen možný 6x praděd Michael Stránský z Greiffenfelsu, hejtman toužimského panství, který (pravděpodobně) roku 1630 obdržel erb a predikát od Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského, jako císařského palatina
Z výše uvedeného je zřejmé, že z důvodu absence potřebných matrik není možné s jistotou prokázat rodovou linii na některého z Valdštejnem nobilitovaných Stránských z Greiffenfelsu (snad by se jednalo o návaznost na Michaela Stránského z Greiffenfelsu, který byl v Toužimi hejtmanem). Nicméně i kdybychom připustili přes absenci matrik nějakou návaznost na Valdštejnem nobilitovaného Michaela, tak předci Jiřího Stránského nemají nic společného s tzv. rytířskou linií Stránských pocházející od Martina Karla rytíře Stránského ze Stránky a Greiffenfelsu (1640-1726), vysokého lobkowiczkého úředníka, či v osobách jeho synů Jana Jakuba Stránského (+1748) a Martina Josefa Stránského. Ostatně nikdo se jménem Stránský, který žádal o renobilitaci či nobilitaci, již v 19. století neprokázal, že by byl potomkem rytířů Stránských. Na okraj je ještě možné uvést, že ani Adolf Stránský (zvaný Dolfíček), jeden ze zakladatelů českého skautingu, nepatřil k potomkům rytířské větve Stránských.
Je třeba uvést, že sám pan režisér Jiří Stránský věděl, že příslušnost k rytířům Stránským je neprůkazná a zaznívá to i v pořadu, kdy hovoří ze záznamu a k celé věci se vždy stavěl s úsměvem a nadhledem. Stejně tak i pan PhDr. Petr Mašek ve svém díle Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž. Praha, Argo, 2010 u hesla Stránský rozhodně neuvádí, že by Jiří pocházel z rytířské linie rodu Stránských. Nicméně toto heslo pana Petra Maška je již dnes korigováno pozdější monografií pana Prof. Jana Županiče Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra – Erbovní listiny, Praha 2014, kde je velmi podrobně zpracována geneze neúspěšných snah o renobilitace ze strany různých rodin s příjmením Stránský. Mohu jen konstatovat, že tvůrci pořadu nevzali v potaz odborný názor svého vlastního odborného poradce a nestalo se tak poprvé.
Závěrem tedy konstatuji, že panu Jiřímu Stránskému (jeho potomkům), ač byl bezpochyby rytířem ducha, což je cennější nad jakékoliv zaniklé šlechtické tituly, by ani za existence monarchie nemohl náležet šlechtický titul uváděný v pořadu Modrá krev.
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Ladislav Kolačkovský
Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů
V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.
Ladislav Kolačkovský
Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála
Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.
Ladislav Kolačkovský
Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže
14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský
Ladislav Kolačkovský
Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.
Ladislav Kolačkovský
Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.
Ladislav Kolačkovský
Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin
Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.
Ladislav Kolačkovský
Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
Ladislav Kolačkovský
Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka
Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.
Ladislav Kolačkovský
Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství
Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.
Ladislav Kolačkovský
Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?
V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?
Ladislav Kolačkovský
Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost
Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.
Ladislav Kolačkovský
Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova
Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.
Ladislav Kolačkovský
Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…
Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.
Ladislav Kolačkovský
Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města
Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.
Ladislav Kolačkovský
Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik
Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 286
- Celková karma 17,06
- Průměrná čtenost 918x