Film Jan Žižka bez Jana Žižky

14. 01. 2023 12:00:20
S určitým zpožděním jsem zhlédnul film pana Petra Jákla Jan Žižka, uvedený do kin v roce 2022. A jaký byl můj dojem z hlediska historických reálií?

Příběh Jana Žižky, neboli jeho „zrod“, ve filmu nenaleznete. Osobnost tohoto pozdějšího husitského hejtmana byla odkázána do malého čtverce nekonečného sledu brutálních šarvátek a bitek kdesi v neurčeném regionu lesů kolem hradu Křivoklátu, Zvíkova a Kokořína, ve kterém ani tak nejde o příběh, ale o střelbu kušemi a ohánění se sekerami a meči. Vše se odehrává v té správné středověké tmě, jak jinak. Film čerpá z osvědčených klišé. Tj nekonečně proradný král Zikmund proti králi Václavovi, umounění rolníci v roli jakýchsi povstalců v lese, kteří bojují kdo ví za co. Na konci filmu se dovídáme, že mohou umřít za „svou věc“. Jednou se objeví vozová hradba a občas melodie chorálu Boží bojovníci, vše samozřejmě v té správné středověké mlze a dýmu. Chorál sice vznikl později než se odehrávají filmové události, ale to už je to nejmenší, podobně jako to, že Žižka přišel o oko v dětství a ne v dospělosti jak se ve filmu zobrazuje. Myslím si, že by bylo poctivější film uvést v kategorii historické fantasy a uvést i u nás pod názvem „Mediaval“, tak jako v zahraničních distribucích. Uvázání filmu k Janu Žižkovi se mi nejeví jako fér vůči domácím divákům, protože film nemá s Janem Žižkou společného téměř nic.

Já vím, že jsem začal s kritikou, přičemž naprosto uznávám a respektuji pohled producenta filmu, schopnost najít finanční prostředky, známé herecké tváře a vše přetavit do filmového díla, kde jsou krásné lokace a herci dobře hrají. Není to jednoduché a samo o sobě je to kumšt a desítky a desítky hodin práce a jednání. Nicméně pan Jákl se podílel jako producent třeba i na snímku Nejvyšší pocta, který pojednává o epizodě z doby Vietnamské války, která je dosud v americké společnosti vnímáná velmi citlivě. Přičem ve snímku nenalezneme scény, kdy se v asijské džungli vysazují vojáci v napoleonských uniformách. Jedná se o hyperbolu, ale pokud nazvu film Jan Žižka, tak by se slušela určitá úcta k základním reáliím českých dějin.

Je pravdou, že přelom 14. století a století 15. nebyla doba, kdy by České království a Markrabství moravské byly dobré místo k žití. Spíše naopak. Království bylo zmítáno boji mezi syny Karla IV – Zikmundem a Václavem,markrabství pak tížily boje mezi synovci Karla IV. Prokopem a Joštem. Žádná ze stran neměla prostředky na velkou regulerní válku, a tak se boje odehrávaly zejména guerillovým způsobem, kdy se protivníci snažili navzájem oslabit hospodářsky. Všude působily menší či větší skupiny žoldnéřů a bojovníků ve službách některé ze stran. Složené z pestré směsice nižších šlechticů, selských synků, i lidí z prostředí chudiny či kriminálního prostředí. Tyto boje umožňovaly při troše schopností a štěstí i vzestup příslušníků těchto skupin. Navíc se politicky aktivní aristokracie také přidávala k některé ze stran a často i skrytě těžila z činnosti těchto bojůvek a tlup. Pověstní loupeživí rytíři či tlupy lapků nebo oddíly žoldnéřů nejednou odváděli část kořisti svým aristokratickým protektorům. Vše způsobilo téměř anarchii, právní vymahatelnost se oslabila a hospodářství země se hroutilo. V takovém prostředí se pohyboval i Jan Žižka z Trocnova, nějaký čas strávil i v cizině, kde nepochybně také bojoval ve službách některé ze stran tamních konfliktů, kterých bylo velmi mnoho i tam. Snad toto chtěl film ukázat, nebo měl tu ambici, ale ve výsledku divák obdrží spíše ahistorický obraz „středověkých“ klišé o tmavých lesích, mlze, tmě a rolníků, kteří jsou stále umazaní od hnoje, kde je hlavní devizou jen brutalita a vraždění.

Jenže středověk byl barevné místo. Zdi kostelů a chrámů zářily pestrými freskami a ukazovaly biblické příběhy pro lidi, kteří neuměli číst. Katedrály zářily duhou barevných vitráží. Většina soch byla polychromovaných. Tj i sochy na prúčelích chrámů i uvnitř byly barevné a pestré. Lidi se oblékali do velmi barevného ošacení – červená, zelená, modrá. Vše bychom našli na oblečení i chudších lidí. Tehdejší doba by asi naše současníky překvapila onou barevností prostředí. A ano. I ve středověku svítilo slunce a kvetly rostliny a lidé slavili různé události – církevní, rodinné či komunitní.

Ony politické boje mezi Václavem a Zikmundem měla patrně symbolizovat postava Kateřiny, snoubenky Jindřicha III. z Rožmberka. A příběh jejího únosu a nekonečného předávání z rukou únosců do rukou jiných únosců. Až se divák ztratí, kdo a proč koho unášel, a co tím strany sledují. Hlavní je, že se mezi Žižkou a Kateřinou se vytvoří jakési milostné pouto, které ukončí dobrovolná smrt Kateřiny skokem do Orlické přehrady z hradeb hradu Zvíkova, přehrada ale vznikla až ve 20. století...

Jindřich z Rožmberka skutečně patřil k odpůrcům krále Václava a byl bohatým magnátem jižních Čech sídlem na dnešním Českém Krumlově. Za manželku měl Alžbětu z Kravař. Nicméně i u Jindřicha je nepředstavitelné, aby ve 14. století byl partií pro sňatkovou politiku neteře francouzského krále, kterou měla být Kateřina. Král Francie a jeho blízká rodina, povětšinou vévodové, rozhodně nehledali ženichy typu Rožmberka na okraji tehdejšího západního středověkého civilzačního okruhu. Kateřinu ve filmu vidíme prostovlasou, v prostém šatu spíše ženy z venkova, stále v sedle koně. Neprovdaná neteř francouzského krále rozhodně jezdila na cestách ve voze vystlaném látkami, šat nosila dle tehdejší mody ušitý ze vzácných látek.

Mezi zemanem z Trocnova a neteří francouzského krále však tehdy zela společenská a kulturní propast velikostí Orlické přehrady, kterou by nepřeklenulo ani to, že by zeman z Trocnova ovládal starofrancouzštinu, kterou velmi hbitě konverzuje s Kateřinou, nebo že by neteř krále Francie ovládala starou češtinu?

Věřím, že si film diváky našel a najde, ostatně úspěch filmu přeji už kvůli úsilí, které do filmu vložil pan Petr Jákl, ale Jan Žižka bohužel stále zůstal zakletý v ideologickém filmu pana Vávry z 50. let a snad se někdy v budoucnu dočká filmového zpracování.

Autor: Ladislav Kolačkovský | sobota 14.1.2023 12:00 | karma článku: 26.60 | přečteno: 818x

Další články blogera

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 346 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga

Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.

23.3.2024 v 14:55 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 165 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 303 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 205 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 249 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 346 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 225 Celková karma 16.47 Průměrná čtenost 728

Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...