Mecenáši a bakaláři u sv. Martina ve zdi na Starém Městě v Praze
Na Starém Městě pražském bychom v době renesance našli mnoho absolventů pražského vysokého učení. V období po konci husitských válek až do roku 1622 se pražské vysoké učení proměnilo na školu, kam přicházeli studenti téměř výlučně z kališnického prostředí. Univerzita se stala prostředím primárně pro měšťanské vrstvy. Pražské vysoké učení však také velkou měrou přispívalo k rozvoji humanistického písemnictví v našich zemích. Množství obyvatel, které se věnovalo literární činnosti a mecenášství v oblasti humanismu bylo ve své době mimořádné. Přispívaly k tomu i kvalitní tiskárny a síť partikulárních škol mimo hlavní město, kde vyučovali absolventi vysokého učení[1] [2]
Takovým odrazem pražského učení – náboženstvím a významnými farníky byl kostel sv. Martina ve zdi na Starém Městě, kde najdeme absolventy z řad měšťanů mezi dárci, farníky a někteří zde našli i poslední odpočinek. Jednalo se o elitu, vzděláním i postavením v obci.
Sám kostel se významně zapsal do dějin naší země, koncem října 1414 se v kostele sv. Martina vůbec poprvé, a to dokonce ještě dříve než v proslulé Betlémské kapli, podávala svátost oltářní pod obojím způsobem i pro laiky a nejenom pro duchovní, jak tomu bylo tehdy zvykem. Kostel se stal oporou pražské reformace. Koncem 15. století probíhala pozdně-gotická přestavba kostela. Financovala ji utrakvistická měšťanská rodina Holců z Květnice.[3] V době pobělohorské museli nekatoličtí kněží odejít. V 18. století byl kostel zrušen josefínskými reformami a proměněn v užitkovou a ubytovací budovu. V době asanace Starého města pražského na přelomu 19. a 20. století byla budova zakoupena městem a velmi zdařile zrekonstruována podle návrhu architekta Kamila Hilberta. Od té doby až po dnešní dny je kostel v užívání Českobratrské církve evangelické.[4]
Na západní straně vpravo za vstupními dveřmi, stojí náhrobník z černého kamene. Po obvodu náhrobku se vine lem, ve kterém je nápis vytesaný gotickou miniskulí: Létha 1608 W pátek po Stržedo/ postu umržela Johanna Dcera Slowutného Pana Petra/ Maczera Z letossicz a tuto po/ hržbená leží ocžekáwagicze Blahoslaweného zmrtwých wzkržís[ení] (Středopost byl v roce 1608 ve čtvrtek 13. března, zemřela tedy v pátek 14. března). Uprostřed náhrobního kamene je ztvárněna postava mladé dívky oděné do dlouhých šatů podle španělské módy s krajkovým límcem. Hlava dívky je podložena polštářem se čtyřmi střapci. Její zkřížené ruce přidržují květinu. V levém dolním rohu je vytesán znak, jehož štít je poškozen, klenot je zřetelný. Na renesančním štítě jsou dva od sebe odvrácené háky nahoře spojené vodorovným břevnem ze kterého míří horní polovina šípu hrotem nahoru. Nad štítem je korunovaná kolčí helma.[5][6]
Petr Macer z Letošic byl absolventem Artistické fakulty svobodných umění. Přišel ze Strakonic. Bakalářského gradu dosáhl 25.9.1589. Kvestie kterou tehdy zodpověděl zněla:,,je lépe na soudech žalovat, či hájit pravdu? Jeho kvestorem byl Mistr Martin Bacháček. Stal se měšťanem Starého Města a v letech 1599-1618 působil jako prokurátor při nejvyšších soudech zemských. Roku 1609 byl členem komise zřízené k reformě pražské univerzity. Umírá po roce 1620. Měl syny Jeremiáše a Petra, dcery Prudencii, Evu a Johannu. Petr Macer byl velkým mecenášem humanistických spisovatelů, svědčí o tom množství dedikací v dílech tehdejších literátů.[7]
Vedle náhrobku Johanny Macerové je náhrobek Albrechta z Dražice. V jeho dolní části je v oválné kartuši ve tvaru věnce vytesaný znak. Nápis je v horní části desky vytesaný gotickou miniskulí a zvěstuje nám, že: Letha Panie 1582 W Sobotu/ Den Sw Tyburcy vmržel g[es]t Pan/ Albrecht z Dražice Syn Slowu/ tné[ho] pa[na] Jana z Dražice to [ho] czasu/ Primasa Starého Miesta P/ ražského, A tuto pochowa[n] g[es]t w/ nadiegi budavcýho wzkržíssení/ geho k wiecznee slawi/. V patě štítu je bezlistá větvička na které sedí doprava hledící papoušek držící v zobáku prsten s kamenem. Nad tím kolčí helma s točenicí.[8] [9]
Jan Bartošek z Dražice byl staroměstským konšelem. Primasem byl v průběhu let jmenován celkem čtyřikrát. Náhrobní kámen patří jeho synu Albrechtovi. Jan Bartošek z Dražice a Jan Netoryn byli dne 25.4. 1556 přijati k erbu Pavla Žipanského z Dražice a tím získal Jan Bartošek svůj erb a predikát.[10] [11]
Kostel sv. Martina ve zdi patří k dalším dokladům bohatého kulturního života doby předbělohorské.
[1] Martiniana - Studie o latinském humanismu v českých zemích - J. Martínek, Academia, 2014 , str. 103-114.
[2] V letech 1501-1525 pocházelo takřka 73 % všech bakalářů a mistrů graduovaných na pražské univerzitě z královských měst, 21,3 % pocházelo z poddanských měst a zbytek, přibližně 5,6 % z vesnic. Nejčastější místa původu jsou Praha, Kutná Hora, Žatec, Písek, Chrudim a Hradec Králové, které jsou základnou kališnického měšťanstva. Na základě analogie s německými městy, zejména Norimberkem, pak odhaduje, že v českých městech té doby ovládalo čtení a psaní mezi 10 – 20 % měšťanů. A jen část z tohoto počtu dosáhla vzdělání v latině. MACEK, Josef: Jagellonský věk 3, .s 233 a MACEK, Josef: Jagellonský věk 3, s. 240.
[3] Václav Holec z Květnice byl majitelem sousedního, dnes již činžovního, domu Platýz (tehdy ještě paláce). Holcové ho vlastnili od roku 1434. Václav Holec dal přistavět k severní zdi kostela oratoř, která je dodnes nazývána Holcova. Z oratoře ve výši prvního patra bylo možné procházet po dřevěném můstku z kostela do domu č.p. 416, mostek zřídil Viktorin Holec roku 1488. Zazděný portál ve východní zdi i dnes připomíná tento zaniklý můstek. Rodinu Holců z Květnice připomíná jejich erb (hák), který nalézáme na několika místech v kostele. Erb na klenbě presbyteria, představující polovinu psa, je z počátku 16. století a patří Benešům z Vlkanova, příbuzným Holců. Umělecké památky Prahy Staré Město a Josefov uvádějí jako stavitele mostku Viktorina Holase.
[4] Umělecké památky Prahy Staré Město a Josefov (Staré Město, Josefov) · Pavel Vlček a kolektiv - 1996 - 640 str. Academia, Praha, str. 93-95
[5] Na černém štítě je neobvyklá erbovní stříbrná figura. Jsou to dva od sebe odvrácené háky nahoře propojené vodorovným břevnem. Na břevno je postaven hrot šípu, špičkou nahoru. Nad tím korunovaná kolčí helma. Přikryvadla jsou černá a bílá.
[6] MALINOVSKÝ, Anton: Heraldické památky v kostele sv. Martina Většího ve zdi na Starém městě v Praze. In: Heraldická ročenka, 2000–2001, 136–154 a IALA, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 47, 51.
[7] Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě - Enchiridion renatae poesis Latinae in Bohemia et Moravia cultae. 3, K-M. Praha: Academia, 1969, str. 234.
[8] V patě modrého štítu zelená bezlistá větvička na které sedí doprava hledící červený papoušek s bílým krkem, který drží v zobáku zlatý prsten s rubínem. Nad tím kolčí helma, na ní točenice červeno-modrá. Přikryvadla modro-červená. Nad točenicí jsou roztažena dvě orlí křídla, obě jsou 2x dělena a jsou - modrá, červená a bílá. Mezi nimi pták jako ve štítě.
[9] MALINOVSKÝ, Anton: Heraldické památky v kostele sv. Martina Většího ve zdi na Starém městě v Praze. In: Heraldická ročenka, 2000–2001, 136–154 a FIALA, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 47, 51.
[10] FIALA, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II. Heraldická ročenka 1994, s. 47, 51.
[11] Umělecké památky Prahy Staré Město a Josefov (Staré Město, Josefov) · Pavel Vlček a kolektiv - 1996 - 640 str. Academia, Praha, str. 93-95, zde nesprávně uvedeno Milota z Dražic
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
Krásný apartmán 3+kk ve Všemině o výměře 72 m, sklep, 3x lodžie, v OV.
Všemina, okres Zlín
4 990 000 Kč
- Počet článků 286
- Celková karma 17,46
- Průměrná čtenost 918x