Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tragická láska arcikněžny a velitele ponorky SM U 12

Na ostrově Isola di San Michelo nalezneme i vojenský námořní hřbitov. Nedaleko od rušných Benátek a ostrova Murana zde v posvátném tichu tujového háje spí svůj věčný sen sedmnáct námořníků císařského námořnictva Rakouska-Uherska.

Na ostrově Isola di San Michelo nalezneme i vojenský námořní hřbitov. Nedaleko od rušných Benátek a ostrova Murana zde v posvátném tichu tujového háje spí svůj věčný sen sedmnáct námořníků císařského námořnictva Rakouska-Uherska – posádky ponorky U 12. Mezi svými muži i jejich velitel poručík řadové lodi Egon Lerch. Příběh ponorky U 12 byl směsí hrdinství, útrap a lásky.

Egon Lerch byl synem kontraadmirála Richarda Lercha, který se sám narodil v Praze, ale jeho syn Egon v Terstu 19.6. 1886. On a jeho bratři následovali otce a stali se námořními důstojníky a jejich sestra Greta se vdala za vojenského letce hydroplánu. Osudem Lerchů se tedy stalo moře. A osudem Egona se stala i láska. Láska, které doba nepřála. Byla to vzájemná osudová náklonnost s arcikněžnou Alžbětou Marií Habsburskou. Arcikněžna byla jedinou dcerou korunního prince Rudolfa a Stefanie Belgické. Po tragické smrti Rudolfa se poručníkem jeho jediné dcery stal císař František Jozef. Měl svojí vnučku rád a staral se o ní dle svých možností, které mu poskytovaly jeho vladařské povinnosti. Se svou matkou Stefanií se časem spíše odcizila a žila v osamění ve Vídni. Brzy jí veřejnost začala říkat „sirotek z Hofburgu“. Alžběta zdědila rozsáhlý majetek po svém otci a byla i žádanou nevěstou.

Alžběta se roku 1902 provdala za důstojníka jezdectva knížete Ottu Windischgrätze, ale manželství bylo nešťastné. Manželé byli charakterově odlišní a nerozuměli si, i když z počátku byly vztahy mezi manželi dobré. Měli několik dětí a žili na zámku v Ploskovicíh a v Grobově vile v Praze. Nicméně časem se dostavilo velké odcizení. V roce 1913 poznala sedmadvacetiletého Egona Lercha a zamilovala se do něj. Přitažlivý sportovně založený námořní důstojník, kterému nechyběl šarm a kultivovanost, mladou aristokratku plně okouzlil. K seznámení došlo na Jadranu, kde Egon Lerch sloužil. Arcikněžna na Jadran jezdila ještě v dětství a pak i jako dospělá žena.

Mezitím Egon vystudoval námořní akademii v Rijece a měl již za sebou zajímavou službu jako mladý důstojník. Roku 1907 se účastnil plavby s křížníkem Sankt Georg do USA na oslavy založení Jamestownu, plavil se tehdy i do New Yorku. Později byl členem štábu křižníku Kaiserin und Konigin Maria Theresia. Od 1.1.1913 byl jmenován Linienschiffsleutnantem a již dříve 6.12.1912 velitelem torpédovky Tb. 16. Po vypuknutí války v roce 1914 prošel Egon výcvikem velitelem ponorky. Rakousko-Uhersko mělo již před válkou nevelké ponorkové loďstvo (pobřežní třídy americké a německé výroby, později i rakouské) a její posádky se velmi brzy staly elitou námořnictva díky svým mimořádným schopnostem na této tehdy relativně nové složce válečného námořnictva. Celkem službou ve válce prošlo 27 ponorek, ve výborně vycvičených osádkách byla až třetina námořníků původem z českých zemí. Ponorky měly dvě základny – U-Station Pola (později přesunuta na Brionské ostrovy) s velitelem Linienschiffsleutnantem Franzem rytířem von Thierry. A základna v Boce Kotorské. Žádná z ponorek Rakousko-Uherského námořnictva nebyla vysoce moderní, jednalo se o pobřežní podvodní čluny, ale přesto se odvážným osádkám podařilo potopit 9 dohodových válečných lodí (a 4 vážně poškodit) a 108 lodí obchodních. Mezi veliteli najdeme Čechy i české Němce, stejně tak v posádkách (zejména technické profese strojníků, elektrotechniků) i mezi inženýry a dělníky v docích.

Egon Lerch se stal velitelem ponorky U 12 (americká třída Holland) a se svou osádkou, kde byli i muži české národnosti (Stanislav Dvořáček – vrchní elektrospecialista, Štěpán Krouček - strojník), zaznamenal první úspěšný torpédový útok na nepřítele v rámci císařského ponorkového loďstva. 21.12.1914 brzy ráno narazili v Otrantském průlivu na francouzskou formaci válečných lodí, které zde prováděly taktické cvičení. Ve větších vlnách si nepřítel nepovšiml periskopu U 12, který je pozoroval. Ve chvíli, kdy se formace zastavila vydal Lerch rozkaz k vypálení torpéd. Ze 600 metrů odpálili dvě. Torpéda zasáhla příď dreadnoughtu Jean Bart. Loď byla těžce poškozena a jen se štěstím odtažena na Maltu. U 12 se podařilo nepozorovaně uniknout. Tento útok vyvolal velký zájem veřejnosti i a novin a z Lercha se stal hrdina, byl dekorován Leopoldovým řádem Leopold - Orden). U velitelů Dohody pak znepokojení, byli překvapení schopnostmi a akčním radiusem rakouské ponorky.

Alžběta následovala svoji lásku až na ponorkovou stanici na Brionských ostrovech, kde se ubytovala v blízkém hotelu, aby zde v nejistotě války i rozdílu svých původů oba mladí lidé mohli prožívat prchavé okamžiky vlastní tragické lásky.

Snad tehdy se Egon rozhodl pro svůj poslední čin, který mu měl získat vytouženou arcikněžnu. Čin, který měl smazat stavovské rozdíly a navždy spojit mladé lidi ve vytoužený svazek. Jako důstojník každým coulem se rozhodl pro vskutku rytířský čin. Odvážný útok na benátský přístav, kde kotvilo mnoho válečných lodí nepřítele pod ochranou husté hráze námořních min. Lerch svůj plán konzultoval s velitelem námořní letecké základny v Terstu, vynikajícím stíhacím pilotem Linienschiffsleutnantem Gottfriedem von Banfieldem. V červnu 1915 v Pule získala Lerchova U 12 během údržby zesílenou výzbroj v podobě dvou doplňkových torpédometů na palubě. Výrazný úspěch v benátském přístavu by Lerchovi nepřinesl jen válečné vavříny na poli slávy Rakouska-Uherska a oslabení nepřítele, ale jistě i nejvyšší válečné vyznamenání císařství – Vojenský řád Marie Terezie, se kterým byl spojen i šlechtický titul a přestiž (Leopoldův řád již od 19. století nebyl spojen se šlechtictvím, jediným takovým vojenským řádem byl v době Velké války práve jen Řád Marie Terezie).

Odvážná operace však skončila v noci z 11.- 12.8. 1915 smrtí Lercha a celé sedmnáctičlenné posádky U 12. Při plavbě do benátské zátoky na ponorku narazil italský dělový člun Brondolo a v podstatě ji vlákal do minového pole, kde jedna z min v pozici zhruba 42o 12´ sev. šířky a 18o 57´ východní délky nedaleko Punta Sabbioni Lerchův člun potopila. Lerch totiž chtěl loď sledovat a nechat se provést až do zátoky, ale nevšiml si, že jeho U 12 byla zpozorována. Vrak ponorky a tělesné ostatky padlých rakouských námořníků byly později Italy vyzvednuty a se všemi vojenskými poctami pohřbeny do společného hrobu na benátském hřbitově San Michele, kde odpočívají pod kamennou deskou se jmeny posádky. Když dorazila zpráva o zániku U 12, velitel ponorkové stanice Franz von Thierry, gentleman každým kouskem své osobnosti, ihned osobně všechny osobní dopisy v jeho pozůstalosti vyzvedl, aby nepadly do nepovolaných rukou a on sám osobně oznámil smrt Lercha arcikněžne, která až do své smrti 16. března 1963 měla portrét Egona Lercha na svém stole.

V roce 1918 skončila válka, zaniklo i císařství, stavovské rozdíly již nehrály roli a svět přinesl nové příbehy. Alžběta Marie však na svou lásku nezapomněla nikdy a jistě měla fotografii svého poručíka, který nikdy nezestárl, před očima i ve své poslední chvíli.

http://www.vhu.cz/horky-srpen-1915-na-jadranu

JINDŘICH MAREK, Pod rakouskou vlajkou, čeští námořníci v letech 1900-1918, Svět křídel, Cheb, 2003, str. 65-66

Autor: Ladislav Kolačkovský | sobota 28.5.2022 17:17 | karma článku: 21,98 | přečteno: 567x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem

U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.

13.4.2024 v 20:59 | Karma: 16,52 | Přečteno: 275x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic

Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.

7.4.2024 v 17:04 | Karma: 16,49 | Přečteno: 174x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic

Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?

6.4.2024 v 21:30 | Karma: 19,61 | Přečteno: 268x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma: 19,79 | Přečteno: 527x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga

Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.

23.3.2024 v 14:55 | Karma: 15,70 | Přečteno: 243x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma: 20,14 | Přečteno: 392x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma: 16,40 | Přečteno: 307x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský

16.3.2024 v 16:46 | Karma: 13,89 | Přečteno: 307x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze

Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.

10.3.2024 v 17:53 | Karma: 13,26 | Přečteno: 220x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech

V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.

9.3.2024 v 21:32 | Karma: 17,12 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin

Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.

3.3.2024 v 19:38 | Karma: 14,80 | Přečteno: 227x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?

V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?

2.3.2024 v 22:05 | Karma: 19,81 | Přečteno: 397x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka

Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.

25.2.2024 v 18:41 | Karma: 12,20 | Přečteno: 212x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství

Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.

24.2.2024 v 22:01 | Karma: 20,65 | Přečteno: 308x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?

V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?

11.2.2024 v 14:22 | Karma: 25,79 | Přečteno: 675x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost

Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.

10.2.2024 v 19:41 | Karma: 21,09 | Přečteno: 491x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova

Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.

4.2.2024 v 15:07 | Karma: 14,81 | Přečteno: 245x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…

Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.

2.2.2024 v 21:26 | Karma: 15,13 | Přečteno: 289x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města

Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.

28.1.2024 v 19:07 | Karma: 17,54 | Přečteno: 314x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik

Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.

23.1.2024 v 8:18 | Karma: 10,37 | Přečteno: 235x | Kultura
  • Počet článků 286
  • Celková karma 17,06
  • Průměrná čtenost 918x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik