Plukovník rytíř von Vendeville – k destrukci jednoho historického náhrobku na Vyšehradě

1. 08. 2021 20:26:43
O rytíři Dittmannovi von Vendeville a hrubé úpravě jeho náhrobku, kdy došlo k zbroušení jmen. Místo národní kulturní památka Vyšehrad a rok 2018...

Dnešní kapitola je věnována jednomu z nejstarších náhrobků na Vyšehradském hřbitově v Praze.[1] Byl zde ještě před vznikem Slavína a spočívali pod ním příslušníci rodin rytířů von Vendeville a rodiny von Castellain. Zároveň je tento prastarý náhrobek s rytířským erbem mementem. Mementem toho, že každý den nenápadně přicházíme o částečky našeho kulturního dědictví. Dnes totiž na náhrobku nenajdeme žádné jméno staré rodiny, která zde spočívala, ale jméno nového nájemce hrobového místa, který bezohledně zahladil památku po svých předchůdcích, a to tím, že nechal zbrousit jejich jména, která beze stopy zmizela. Ponechal však erb. Cizí erb, který mu nebyl udělen, a o který se ničím nezasloužil. Smutné je, že se to nestalo kdesi v dávných 50. letech 20. století, ale v roce 2018 v místě národní kulturní památky Vyšehrad.[2]

Nejvýznamnějším zesnulým spočívajícím v hrobce byl Albrecht rytíř Dittmann von Vendeville. Narodil se v Praze roku 1822. Do armády vstupuje 11. dubna 1840 jako mimořádný kadet podkanonýr k pluku polního dělostřelectva č. 1, 6 října 1840 se stává kadetem kanonýrem. 1. září 1842 je přeložen k bombardýrskému sboru jako bombardýr, kadetem je zde od 1. ledna 1846. K 1. pluku polního dělostřelectva se vrací v hodnosti podporučíka 26. června 1848, na nadporučíka je povýšen 1. srpna 1849. 1. listopadu 1849 je převelen k 5. pluku polního dělostřelectva, k 1. pluku se vrací podruhé 1. prosince 1849. Spolu s přeložením k dělostřeleckému pluku č. 9 je 1. srpna 1854 povýšen na hejtmana 2. třídy, hejtmanem 1. třídy se stává 1. října 1857. Roku 1849 se účastnil tažení proti vzbouřencům v Uhrách. 26. - 27. února se podílel na bitvě u Kápolny, 4. dubna u Tapióbicske, 6. dubna u Isaszégu, 14. dubna u Rakose a 7. června u Kacse. Vyznamenal se v bojích u Coma, Castenedola, pak 24. června 1859 v bitvě u Solferina, po níž byl přesunut se svou baterií k hájení cesty mezi Geidizellem a Medole. Za zásluhy mu císař František Josef I. 15. srpna 1859 udělil Řád Železné koruny III. třídy, na jehož základě jej 23. dubna 1862 povýšil do rytířského stavu a udělil mu predikát Ritter Dittmann von Vendeville (rytíř Dittmann z Vendeville) a erb[3]. Erb jako jediný stále můžeme vidět na náhrobku. Albrecht rytíř Dittmann von Vendeville byl penzionován v hodnosti plukovníka dělostřelectva. Od 17. srpna 1876 domovsky příslušný do Českých Budějovic, přestože trvale žil v Praze. S manželkou Annou rozenou von Castellain (*1844) měl syny Albrechta, který se stal důstojníkem (*1866), Eduarda, který se stal rytmistrem četnictva (*1876) a Alfreda, který se taktéž stal důstojníkem (*1879) a dcery Annu (*1862), Leu (*1864), Bertu (*1865) a Emilii(*1870). Roku 1891 (přihlášen k pobytu 16. listopadu) se jakožto plukovník na penzi přestěhoval do Prahy, kde také 2. ledna 1905 v domě číslo popisné 533 na Novém Městě pražském zemřel. Byl pohřben v rodinném hrobě na Vyšehradském hřbitově v Praze.

O rodě von Castellain se prozatím nepodařilo zjistit, kdy byl povýšen do šlechtického stavu, ani jejich erb. Členové rodiny vlastnili v Praze několik domů, a to v Jindřišské ulici a na Václavském náměstí.[4]

Tolik k dosud existujícímu náhrobku historických osobností, které se dle mínění kupců náhrobku nezasloužily zachovat ani zmínku. Až na ten jejich erb, který si plukovník vysloužil v mnoha bitvách na válečném poli. Vypadá to totiž tak „šlechticky“...

Fotografie původního náhrobku zveřejněna se souhlasem správců a majitelů autorských práv https://www.vets.cz/vpm/10377-hrob-albrecht-dittmann-von-vendeville/

[1] Praha 2, Štulcova, souřadnice středu hřbitova: N 50°3 ́52,96" E 014°25 ́7,47"

[2] Nařízení vlády č. 147/1999 Sb. Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

[3] V modrém štítě na červené patě se stříbrnou lilií mezi dvěma stříbrnými hvězdami stojí stříbrný, černě kvádrovaný hrad sestávající se ze dvou postranních věží se špičatou střechou a nižší cimbuřovou zdí mezi nimi, každá věž je prolomena jedním otevřeným oknem, zeď je prolomena otevřenou bránou. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí stříbrný jednorožec s červeným jazykem, přikrývadla modro – zlatá; II. tři pera, jedno stříbrné mezi dvěma červenými, přikrývadla červeno – stříbrná.

[4] Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti.. Díl I, A-M /. Petr Mašek. Praha , Argo, 2008, heslo Dittmann a Castellain

Autor: Ladislav Kolačkovský | neděle 1.8.2021 20:26 | karma článku: 28.64 | přečteno: 616x

Další články blogera

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 346 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga

Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.

23.3.2024 v 14:55 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 165 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 303 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 205 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 248 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 313 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 346 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 225 Celková karma 16.47 Průměrná čtenost 728

Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...