Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Medvědy a medvědí jámu bychom na Petříně hledali marně

Minulý rok se občas objevila informace, že se na Petříně v lokalitě Lobkovické zahrady chovali medvědi v medvědí jámě. Skutečnost je však zcela jiná. Uveďme vše na pravou míru.    

Při procházce po pražském vrchu Petřín je dodnes patrné, že rozsáhlé části této pražské přírodní dominanty byly původně oddělenými parky a zahradami. Jednou z nejrozsáhlejších zahrad byla Lobkovická palácová zahrada, kterou můžeme procházet na severní straně Petřína, a to chodníkem – osou, která v 70. letech 20. století  protnula bývalou zahradu na dvě části, na ose je dnes umístěna socha Jaroslava Vrchlického. Velmi rozsáhlá zahrada kdysi náležela k paláci Lobkowiczů na Malé Straně. Prošla od úprav barokových až po anglický krajinářský park v 19. století.

Petřín je opředen mnoha pověstmi a legendami a některé vznikají ještě i dnes. Jedna vznikla v minulém roce 2019, a to v souvislosti s plánovanou úpravou části Lobkovické zahrady. Nachází se zde v lokalitě bývalé Lobkovické zahrady (pár desítek metrů nad sochou Jaroslava Vrchlického)  stará vodní nádrž, která je nyní zarostlá náletovými křovinami. Kruhový bazén vyhloubený v zemi má vnitřní stěny zděné, z části ještě pokryté omítkou, venkovní stěny jsou z lomového kamene. Je hluboký asi 3 metry.

Bývalá vodní nádrž

Vodní nádrž je označována za „medvědí díru“ nebo „medvědinec“, kde žili v 19. století medvědi. Veřejnost v tom utvrdily jedny bulvární noviny a jedna místní tiskovina (pozn. 1).

Skutečnost je ale zcela jiná. Jednalo se o vodní nádrž. Kromě medvědince se setkáme i s dalším zavádějícím tvrzením ohledně využití nádrže.  Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, její pohon byl na vodní převahu. Nalezneme tvrzení (pozn. 2), že nádrž tehdy sloužila pro napájení původní petřínské lanovky, která ve svých počátcích fungovala na principu vodní převahy, kdy se do nádrže horní kabiny napustila voda a stáhla kabinu do údolí. Nebylo tomu tak, i tehdejší horní stanice  lanovky byla příliš daleko od vodní nádrže v Lobkovické zahradě a Lobkowiczové užívali svůj malostranský palác i zahradu až do roku 1927, kdy vše odprodali státu a vodní nádrž nijak nepronajímali jako zdroj vody, ten potřebovali pro svůj park. Ve skutečnosti byla lanová dráha napájena z nevyužívané petřínské vody ze štoly za Nebozízkem (pozn. 3)

Totožnou kruhovou nádrž najdeme i na císařském otisku katastrální mapy (léta 1826-1843).  Na mapě je kruhová nádrž obtočena vyhlídkovou cestou a označena jako vodní plocha. Čili zcela totožnou nádrž bychom na stejném místě jako dnes našli i nejpozději v roce 1843.  Již z historické mapy je patrné, že se nejednalo o žádnou jámu ani výběh pro medvědy, ale kruhovou vodní nádrž, která byla součástí tehdejšího anglického parku, který zde byl vybudován po roce 1790 v duchu tehdejší zahradní módy za účasti zahradního architekta Václava Skalníka, známého zejména z vytvoření sadů v Mariánských Lázních.  

Je zřejmé, že se původně jednalo o parkový romantický prvek (možná ve spojení s užitkovým účelem) tehdejší Lobkovické zahrady. Lobkovická zahrada dodnes obsahuje takové prvky umělé i přírodní. Kromě pískovcových skal zde najdeme zřícené pilíře původní parkové architektury, jeskyně, a i dnešní vyschlou zarostlou nádrž. Oblast by potřebovala archeologický průzkum, který by poodhalil více z této zahrady, která si stále uchovává svá tajemství.

Zříceniny pilířů v Lobkovické zahradě

 

Poznámka 1:

Veřejnost v tom utvrdil deník Blesk, který v černé kronice 14.8.2019 uvedl, že do nádrže spadla dívka, a že nádrž je „medvědí díra“, „místu se tak říká proto, že ve stráni, kde se nachází, měl šlechtický rod Lobkoviců kdysi medvědárium a jáma nejspíš sloužila jako bazén“. Na to navázal regionální tisk Malostranské noviny a zveřejnil článek (11/2019), že se jedná o bývalé medvědárium, které založili Lobkowiczové a chovali zde medvědy himalájské, dokonce byl za zakladatele označen Jiří Kristián z Lobkowicz a prý šlo o pokračování tradice z Konopiště (poznámka autora: zámek patřil této rodině před Ferdinandem d´Este, který ho tehdy odkoupil), Magistrát hlavního města Prahy měl uvažovat o obnově. Jedná se o noviny povšechně humoristické, kde autoři článků míchají fikci a realitu.

Poznámka 2: 

https://web.archive.org/web/20140819084434/http://www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=436

Poznámka 3:

ZEITHAMMER, Karel. Lanovkou na Petřín. In ZAVŘEL, Jan a kol. Pražský vrch Petřín, 2001, s. 184–187 

 

 

Autor: Ladislav Kolačkovský | čtvrtek 31.12.2020 15:08 | karma článku: 16,61 | přečteno: 602x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem

U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.

13.4.2024 v 20:59 | Karma: 16,28 | Přečteno: 272x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic

Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.

7.4.2024 v 17:04 | Karma: 16,25 | Přečteno: 172x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic

Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?

6.4.2024 v 21:30 | Karma: 19,41 | Přečteno: 266x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma: 19,59 | Přečteno: 525x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga

Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.

23.3.2024 v 14:55 | Karma: 15,45 | Přečteno: 242x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma: 19,94 | Přečteno: 388x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma: 16,15 | Přečteno: 304x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský

16.3.2024 v 16:46 | Karma: 13,61 | Přečteno: 306x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze

Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.

10.3.2024 v 17:53 | Karma: 13,26 | Přečteno: 220x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech

V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.

9.3.2024 v 21:32 | Karma: 17,12 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin

Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.

3.3.2024 v 19:38 | Karma: 14,80 | Přečteno: 226x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?

V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?

2.3.2024 v 22:05 | Karma: 19,81 | Přečteno: 395x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka

Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.

25.2.2024 v 18:41 | Karma: 12,20 | Přečteno: 212x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství

Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.

24.2.2024 v 22:01 | Karma: 20,65 | Přečteno: 307x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?

V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?

11.2.2024 v 14:22 | Karma: 25,79 | Přečteno: 670x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost

Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.

10.2.2024 v 19:41 | Karma: 21,09 | Přečteno: 491x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova

Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.

4.2.2024 v 15:07 | Karma: 14,81 | Přečteno: 244x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…

Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.

2.2.2024 v 21:26 | Karma: 15,13 | Přečteno: 288x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města

Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.

28.1.2024 v 19:07 | Karma: 17,54 | Přečteno: 313x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik

Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.

23.1.2024 v 8:18 | Karma: 10,37 | Přečteno: 235x | Kultura
  • Počet článků 286
  • Celková karma 16,98
  • Průměrná čtenost 918x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik