Novošlechtic a rytíř na křivoklátském hřbitově – střípky ze starého mocnářství
Křivoklát každoročně navštíví mnoho návštěvníků od nás i z dalekých zemí. Je to krásný mohutný hrad, ale v okolí najdeme i menší památky, které stojí za povšimnutí. Jako křivoklátský hřbitov, který je situován na východním okraji obce u lokality Amalín směrem k Berounce. Ten skrývá náhrobky zajímavých osobností.
Na hřbitově nalezneme dva zajímavé náhrobky. Jeden je Sedláčka von Vožický und Blanický. Sedláček ilustruje skupinu úředníků monarchie, kteří byli povyšováni do šlechtického stavu za dlouhotrvající bezvadnou službu státu.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 30. dubna 1904 císař František Josef I. povýšil u příležitosti jeho odchodu na trvalý odpočinek Rudolfa Sedláčka (1837-1910), dvorního radu nejvyššího soudního kasačního dvora ve Vídni, rytíře Leopoldova řádu a držitele Čestné medaile za čtyřicetiletou službu, do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 4. března 1905 mu udělil titul šlechtic/Edler, predikát Vožický a Blanický/von Vožický und Blanický a erb (1). Predikát si Rudolf zvolil podle obcí Mladá Vožice, kde se narodil, a podle vrchu Blaník, který si také nechal vložit do erbu. Rudolf se narodil v rodině okresního soudce Františka Sedláčka. Jeho mladším bratrem byl slavný August Sedláček (1843-1926), autor monumentálních Hradů, zámků a tvrzí království Českého a Českomoravské heraldiky, který byl roku 1908 za svou vědeckou činnost oceněn důstojnickým křížem Řádu Františka Josefa.Sám Rudolf měl dva syny – Rudolfa, který působil jako státní zástupce v Praze a Bedřicha, který působil jako lékař v USA v Nebrasce a Omaze. Rudolf ml. měl syna Huga a ten pak syny Huga ml. a Milana (nar. 1934).
Další zajímavý náhrobek patří Josefu Bradskému z Labouně. Jednalo se o knížecího ústředního pokladníka panství knížete Furstenberga na Křivoklátě. Zde bylo získáno šlechtictví jiným způsobem než povýšením jako u Sedláčka. Josef a jeho bratr Franz Viktor, majitel statku Cotta v Sasku, požádali v lednu 1881 o renobilitaci, tj uznání „zapomenutého“ rytířského stavu rodu. K tomu více můj článek o „rytířích“ Píseckých. Odvozovali svůj původ od Zdeňka z Labouně, který byl v letech 1408-09 rektorem Univerzity Karlovy. Stal se děkanem kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě (1408) a 1409 (v roce Kutnohorského dekretu) rektorem UK. R. 1411 získal ještě titul bakaláře lékařství. Témata jeho kvestií ukazují, že byl považován i za znalce astrologie.
Rodokmen bratrů byl bezchybný, a tak Nejvyšším rozhodnutím z 28. června 1881 císař František Josef I. bratrům potvrdil staročeský rytířský stav. Náhrobek Josefa je velmi skromný, bez titulů, tím se dosti diametrálně odlišuje od náhrobku šlechtice Sedláčka, který je velmi zdobný. Mnohdy se tak odlišovali příslušníci tzv. nové šlechty – nově povýšené – od příslušníků rodů tzv. starých. Dávali velmi najevo svoje nově nabyté postavení, zatímco stará šlechta mnohdy svůj stav vůbec navenek nepresentovala (jistě to nebylo pravidlem). Jako tomu bylo u náhrobku Josefa Bradského z Labouně. Josef zemřel bez dětí, a tak jím tato linie rodu vymřela po meči. Sluší se ještě dodat, že v dobách renobilitačních procesů byl prověřen i rodokmen Bradských a byl shledán opět bez vad. A na závěr zajímavost. 30.4.1894 požádala Rosalie, vdova po krajském radovi a sestra výše uvedených Bradských, taktéž o renobilitaci, ta jí byla přiznána.
Tolik k velmi zajímavým funerálním památkám na Křivoklátě a dnes patrně zcela zapomenutých osobností, které však stojí za pozornost a připomínku.
Za fotografie v článku děkuji Ing. Simoně Vandové, jsou publikovány s jejím laskavým souhlasem
Literatura:
P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2008
J. Županič, Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra – Erbovní listiny,Praha 2014
Ladislav Kolačkovský
Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem
U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.
Ladislav Kolačkovský
Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic
Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.
Ladislav Kolačkovský
Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic
Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?
Ladislav Kolačkovský
Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně
Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.
Ladislav Kolačkovský
Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga
Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.
Ladislav Kolačkovský
Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů
V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.
Ladislav Kolačkovský
Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála
Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.
Ladislav Kolačkovský
Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže
14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský
Ladislav Kolačkovský
Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze
Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.
Ladislav Kolačkovský
Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech
V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.
Ladislav Kolačkovský
Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin
Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.
Ladislav Kolačkovský
Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
Ladislav Kolačkovský
Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka
Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.
Ladislav Kolačkovský
Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství
Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.
Ladislav Kolačkovský
Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?
V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?
Ladislav Kolačkovský
Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost
Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.
Ladislav Kolačkovský
Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova
Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.
Ladislav Kolačkovský
Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…
Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.
Ladislav Kolačkovský
Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města
Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.
Ladislav Kolačkovský
Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik
Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 286
- Celková karma 16,98
- Průměrná čtenost 918x