Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O BIS, panu Koudelkovi a Vojenském řádu Marie Terezie

Svým článkem reaguji na nesprávnou informaci v FB postu pana K. Schwarzenberga ohledně Vojenského řádu Marie Terezie -Der Militär-Maria-Theresien-Orden

Předně předestírám, že se nijak nezabývám jakýmikoliv politickými či informačními sděleními pana poslance K. Schwarzenberga, ty ponechávám zcela stranou a přenechávám je jiným. Dále uvádím, že jsem se předem obrátil na pana poslance na určený email s informací o nepřesnosti v postu ohledně Řádu, pokud pan poslanec disponuje jinou informací o Řádu, kterou nemám či není uvedená v literatuře, tak článek samozřejmě upravím. Ale k věci.

Pan Schwarzenberg ve svém FB postu (O potřebě Koudelků) ze dne 30.10. uvedl, že „Za starého Rakouska měl nejvyšší vojenský řád Marie Terezie za hrdinství jednu podmínku, která ho stavěla nad všechny ostatní podobné řády. Podmínkou bylo totiž to, že dotyčný musel svůj čin vykonat bez nebo dokonce proti rozkazu. Za to bylo udělováno nejvyšší vyznamenání“. 

Bohužel musím konstatovat, že tomu tak není.

Řád byl založen císařovnou Marií Terezií roku 1757 v souvislosti s tzv. válkami o rakouské dědictví. Bezprostředním popudem k založení již dříve zamýšlené dekorace bylo vítězství nad vojskem pruského krále Friedricha II. v bitvě u Kolína. Tento první a zároveň nejvyšší vojenský řád Rakouska byl udělován důstojníkům domácí armády i armád spojeneckých za mimořádnou statečnost v boji bez ohledu na národnost, hodnost, postavení, náboženství či stav. S udělením bylo spojeno povýšení do dědičného šlechtického stavu (ipso facto rytířského, na žádost do stavu svobodných pánů, v Uhersku se jednalo o prosté šlechtictví a baronát), mimořádná pense (i pro vdovu a sirotky) přístup ke dvoru panovníka a mimořádná společenská prestiž nositele.

Od roku 1765 se řád dělil na 3 stupně: velkokříž na velkostuze, komandérský stupeň na nákrční stuze a rytířský stupeň ve formě náprsní dekorace. Od založení řádu bylo celkem uděleno 61 velkokřížů, 140 komandérských a 1039 rytířských křížů. Řád sice oficiálně zanikl společně s pádem habsburské monarchie v roce 1918, ale jeho kancelář (kapitula) nadále řád udělovala na základě podaných návrhů důstojníkům bývalé rakousko-uherské armády za zásluhy z bojů let 1. světové války. Při udělení poslední dekorace v roce 1931 rytíři Arpádu von Tauby (Taby) se definitivně uzavřely dějiny Řádu. Řád je dodnes mimořádně sběratelsky cenný.

Uchazeč o udělení této mimořádné dekorace musel ke svojí žádosti přiložit tzv. species fakta, popisující jeho chvályhodné a udatné činy. Bez rozsáhlého úvodu tu musel být jasný popis skutku a podstatných okolností, času, příčin, provedení, popisu skutku, použitých prostředků a úspěchů, a to bez dvojznačného či přehnaného vyprávění. Species fakta musela být potvrzena svědectvím 6 generálů, štábních důstojníků nebo vyšších důstojníků s jejich vlastnoručními podpisy. V případě absence takových svědků (situace na bojišti)  mohli být nahrazeni dvěma poddůstojníky či prostými vojáky.

Řád se uděloval:„für aus eigener Initiative unternommene, erfolgreiche und einen Feldzug wesentlich beeinflussende Waffentaten, die ein Offizier von Ehre hätte ohne Tadel auch unterlassen können“ - „za vykonání takového činu osobní statečnosti, který by za běžných okolností nebyl vyžadován a přesto byl vykonán, případně spolu s tímto činem při vojenské akci provedení mimořádně důležitého a dovedného rozhodnutí“.

V zásadě se jedná o to, že čin musel být vykonán nad rámec běžných služebních povinností. Nicméně podmínka, že by byl vykonán bez rozkazu či proti rozkazu, zde nikdy nebyla. Ani by nebyla reálná. Předně by vyzývala k porušování vojenské subordinace, což je v armádě té doby, ale i dnes, nemyslitelné a dále pak Řádem byli dekorováni i vysocí velitelé (polní maršálové, generálové), kteří se řídili rámcovým příkazem vrchního velitele k provedení vojenské operace, ale oni byli ti, kteří rozkazy vydávali.

Uveďme si příklad.

Udělení Řádu (Ritterkreuze des Maria Theresien-Ordens,  151. promoce 27.11.1848 za udatnost v bitvě u Volty, Itálie 1848) Heinrichovi, svobodnému pánu Hauserovi. Německý text: Bei Volta (26. und 27. Juli) wurde H., der das 2. Bataillon commandirte, beauftragt, die Höhe rechts von der Straße und die Kirche Maria Magdalena zu besetzen. In Ausführung dieses Befehles im hartnäckigsten Nachtkampfe gegen einen mehr als zehnfach überlegenen Feind leistete H. mit seinem Bataillone Wunder der Tapferkeit, und seiner Standhaftigkeit war es zu danken, daß der höchste und vortheilhafteste Punct des Plateau’s, der Pfarrhof, die Nacht hindurch besetzt blieb und bis zum Morgen des andern Tages behauptet wurde.

Tedy v bitvě u Volty (26. a 27. července) byl Hauser, tehdy velel 2. praporu, pověřen obsazením koty vpravo od silnice a kostela Marie Magdalény (beauftragt, die Höhe rechts von der Straße und die Kirche Maria Magdalena zu besetzen). Při výkonu tohoto příkazu (In Ausführung dieses Befehles) v nejurputnějším nočním boji proti nepříteli s více než desetinásobnou převahou předvedl se svým praporem zázrak chrabrosti .......držel celou noc kotu, ale ne proti rozkazu, ale v souladu s rozkazem....za to obdržel Ritterkreuze des Maria Theresien-Ordens.

Bohužel tato nepřesnost, vzhledem k popularitě postu, způsobuje, že se utvrzují legendy o Řádu, že se uděloval za činy bez rozkazu či proti rozkazu.

 

Zdroj:https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Hauser,_Heinrich_Freiherr

Koláčný, Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Praha 2006

 

Autor: Ladislav Kolačkovský | neděle 3.11.2019 13:40 | karma článku: 30,36 | přečteno: 1148x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem

U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.

13.4.2024 v 20:59 | Karma: 16,52 | Přečteno: 275x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic

Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.

7.4.2024 v 17:04 | Karma: 16,48 | Přečteno: 173x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic

Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?

6.4.2024 v 21:30 | Karma: 19,61 | Přečteno: 268x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma: 19,79 | Přečteno: 527x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga

Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.

23.3.2024 v 14:55 | Karma: 15,70 | Přečteno: 243x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma: 20,13 | Přečteno: 390x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma: 16,39 | Přečteno: 306x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský

16.3.2024 v 16:46 | Karma: 13,89 | Přečteno: 307x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze

Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.

10.3.2024 v 17:53 | Karma: 13,26 | Přečteno: 220x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech

V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.

9.3.2024 v 21:32 | Karma: 17,12 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin

Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.

3.3.2024 v 19:38 | Karma: 14,80 | Přečteno: 226x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?

V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?

2.3.2024 v 22:05 | Karma: 19,81 | Přečteno: 395x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka

Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.

25.2.2024 v 18:41 | Karma: 12,20 | Přečteno: 212x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství

Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.

24.2.2024 v 22:01 | Karma: 20,65 | Přečteno: 307x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?

V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?

11.2.2024 v 14:22 | Karma: 25,79 | Přečteno: 670x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost

Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.

10.2.2024 v 19:41 | Karma: 21,09 | Přečteno: 491x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova

Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.

4.2.2024 v 15:07 | Karma: 14,81 | Přečteno: 245x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…

Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.

2.2.2024 v 21:26 | Karma: 15,13 | Přečteno: 289x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města

Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.

28.1.2024 v 19:07 | Karma: 17,54 | Přečteno: 313x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik

Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.

23.1.2024 v 8:18 | Karma: 10,37 | Přečteno: 235x | Kultura
  • Počet článků 286
  • Celková karma 17,06
  • Průměrná čtenost 918x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik