Osmidílná série, která nás na ČT provede "našimi" šlechtickými ?rody aspiruje na encyklopedii, je tomu skutečně tak?
Dokument je pojatý jako série návštěv a domácích rozhovorů s vybranými osobnostmi potažmo zástupci obecně známých starých šlechtických rodů majících kořeny v Čechách (kromě Schwarzenbergů a Nosticů, ti však v českém povědomí již dávno „zdomácněly“). Průvodcem pořadu je pan František Kinský, potomek kostelecké větve hraběcího rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Hlavní linií pořadu je vyprávění osobních vzpomínek hostů pořadu na dobu nedávnou minulou i starší, na návraty na rodinné majetky a snahu o jejich zachování a rozvoj.
Moderátor navštěvuje osobnosti v jejich domovech, pořad je prokládán exkursy do minulosti rodů s kratšími ukázkami současných i dávno minulých sídel.
Sílou dokumentu a nosnou linií je právě pan Kinský, který zná často osobně lidi, se kterými vede rozhovory, umí projevit empatii díky podobným osudům, zná strasti i pocity vypravěčů a oni znají jeho, jsou tedy tzv. sdílnější. Síla dokumentu je ovšem zároveň i jeho slabinou. Výběr osob je nutně značně subjektivní. Je vidět, že rozhovory poskytly povícero osobnosti již více méně mediálně známější a některé příběhy již nejsou novum. Jednotlivé díly tedy vycházejí vstříc hostům pořadu, kteří byli ochotni poskytnout rozhovor a velmi pečlivě se vyhýbají členům rodu a příběhům, které jim nejsou tolik příjemné. Výsledek tedy nepůsobí příliš uceleně, ale spíše nahodile.
A tak například medailonek Schwarzenbergů zcela pomíjí paní Alžbětu Petzoldovou, která je samozřejmě velmi významnou členkou rodu se zajímavými osudy, a která uchovává a rozvíjí rodovou tradici, u Lobkowiczů nenajdeme postavu paní Bettiny Lobkowicz, která stála po boku manžela Jiřího a byla doslova motorem restituce a obnovy podnikání Lobkowiczů v kraji do rozvodu s p. Jiřím Lobkowiczem a jiné.
Dlužno říci, že není jednoduché ani najít rody, jejichž příslušníci by fakticky žili na našem území a udržovali povědomí o svém rodě. Mnohé významné rodiny jsou cizinci a dnes již žijí v cizině, jiné nezískaly žádný majetek, mnohé již majetek prodaly a odstěhovaly se zpět do zahraničí. Přičemž pořad si zakládá na zdůrazňování „češství“ rodin v tom nejširším slova smyslu.
Pořad Modrá krev nelze považovat za ucelený pohled na život vybraných rodů či snad dokumentární film nebo encyklopedii, na to je příliš málo ucelený a spíše subjektivní. Jedná se o čaj o páté v televizní podobě, tj. velmi příjemné popovídání se zajímavými lidmi o tématech dle jejich vkusu a rozhodně stojí za shlédnutí.
