31.12. 2016 vyhasnul v Dánsku život pana Dimitrije Romanoviče Romanova. Prapravnuka ruského cara imperátora Mikuláše I. Byla mu předurčena budoucnost člena panovnického domu, život tomu však chtěl jinak.
V dnešních dnech jsou jistě v domě pana Romanova zrcadla zakrytá smutečním flórem dle pravoslavného obyčeje a u prastarých ikon planou svíčky. Odešel kníže Dimitrij Romanovič Romanov, velký ruský patriot, mecenáš, muž pevného ducha a vznešenosti.
Narodil se v Antibes ve Francii 17.5. 1926 jako mladší syn knížete Romana Petroviče a hraběnky Praskovji Dimitrijevny Šeremetěvové. Náležel mu titul „knížete imperátorské krve“ a erb, který se odlišoval od erbu velkoknížat Romanovců (orel nenese na hrudi znak Moskvy-knížectví Moskevského a na křídlech znaky bývalých součástí carské říše).
Rodina se po revoluci uchýlila do vily, která patřila rodině Romanovců v tomto letovisku francouzské Riviery. Dimitrij byl vychováván zcela v ruském duchu a víře předků. Po roce 1936, kdy ve Francii zvítězili v parlamentních volbách socialisté, rodina odjíždí do Říma, kde žije v paláci italského krále (královna Helena Savojská byla příbuzná Romanovců). Zde si doplňuje klasické vzdělání, avšak po roce 1943 se musí rodina skrývat, protože po okupaci Itálie Němci, jsou členové bývalé královské rodiny pronásledováni. Nakonec odjíždějí do Egypta, kde se se souhlasem otce vyučí mechanikem. Bohužel ani egyptský pobyt nemá dlouhého trvání. Král Faruk I je svržen a v roce 1952 se rodina vrací do Itálie. V roce 1958 se na své automobilové cestě po Skandinávii seznamuje se svou první manželkou Johannou von Kaufmann a zakotví v Dánsku, které se nakonec stává jeho trvalým domovem, pracuje v bance Danske bank a postupně se díky svým schopnostem dostává až do vedení banky. Manželka bohužel umírá v roce 1989 na zhoubnou nemoc. V roce 1993 odchází do penze a znovu se žení s hraběnkou Doritt von Rewentlov (přijímá pravoslavné jméno Feodora). Obě manželství zůstala bezdětná.
Po roce 1993 se stává hlavou Fondu Romanovců pro Rusko, které má sídlo v Londýně. Plně rozvíjí mimořádnou veřejnou činnost pro Rusko. Fond pomáhá nemocnicím, dětským domovům, pořádá finanční sbírky, založil mnoho internátů a domovů seniorů, působí v oblasti střední Asie a Ukrajiny. Výčet veřejných činností je mimořádný. Pan Romanov byl iniciátorem a organizátorem pohřbení ostatků carské rodiny Mikuláše II. v Petropavlovské pevnosti v Petrohradu. Psal historické knihy o svém rodě, věnoval se faleristice. Byl i významným mecenášem ruských muzeí. Přes svůj původ byl vždy rozhodným odpůrcem restaurace monarchie v Rusku.
Byl dekorován ruským Řádem přátelství (2011) a Řádem Alexandra Něvského (2016), dánským královským řádem Dannebrogordenen, řádem černohorské královské rodiny sv. Petra Cetinského a řádem Petrovićů-Njegošů.
Čest jeho památce.
