Zaujala mě otevřená diskuse o dětech v kavárně a dětském koutku. V diskusích pod články se většinou řeší rušení dětmi a mateřství a rodičovství v naší zemi. Co však právo a dětské koutky? Není to jen o položení koberce do kouta.
Současný právní řád nezná jiné služby péče o děti předškolního věku než stanoví zákon a je-li péče zajišťována v zařízeních označených jako „dětské koutky, rodinná, rodičovská a mateřská centra“, jsou poskytovány pouze v režimu obecných právních předpisů bez konkrétního právního podkladu. V praxi to znamená, že žádný zvláštní právní předpis nestanoví, o kolik dětí může pečovat jedna pečující osoba, a zda vůbec, o kolik dětí může být pečováno v jednom okamžiku současně, jakou odbornou způsobilost má pečující osoba prokázat, neřeší otázku pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví či majetku, nestanoví ani, zda má být o děti pečováno na základě určitého programu či plánu činnosti. Jedná se konkrétní situace, které mohou v praxi nastat.
Rodiče si někdy neuvědomují, že tzv. koutek je nezbavuje rodičovské odpovědnosti, tj. dohled nad dětmi musí vykonávat rodiče, nikoliv provozovatel (pokud si nenajme dohled). Tj. újma na zdraví dítěte, jeho úrazy a jiná poškození jdou na vrub rodičů. Určujícím je tedy § 59/1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, dle něhož se dopustí přestupku ten, kdo jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou.
Dále pak je zde velký otazník hygieny. Zde konkrétně nastaly situace, kdy si děti odnášejí z koutků infekční choroby a různé záněty (často spojivek, tzv. střevní chřipky). I na to rodiče zapomínají při umisťování do koutků - vůbec nezjišťují jak provozovatel zajišťuje hygienu hraček a povětšinou koberce, ani neví, zda o koutek pečuje osoba zdravotně způsobilá. Opětovně je nám vodítkem § 12 zákona o ochraně veřejného zdraví, je třeba zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování dětského koutku pitnou vodou a účast pouze těch fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10/1 a 3 zákona o ochraně veřejného zdraví (tj. osoby zdravotně způsobilé).
Lze také použít vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb, která mimo jiné upravuje hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky a funkční členění staveb a zařízení, zásobování vodou, odstraňování odpadů a odpadních vod, stravování a režim dne dětí.
Dětské koutky jsou zatím polem naším právním řádem nepříliš oraným. To může přinášet v praxi problémy. Tj. spory o odpovědnost za úrazy dětí, spory o odpovědnost za újmu na zdraví, tj. infekční choroba z hygienicky neošetřených hraček. Není totiž přesně stanoveno jaké parametry má tzv. dětský koutek mít, jaké má splňovat náležitosti hygienické a otázka odpovědnostní v rámci úrazů v koutku.
Tento příspěvek má vnést další podněty v rámci diskuse, zda koutky ano či ne. Právní aspekty jsou velmi důležité a měly by být jedním z určujících faktorů pro otázku zřizování tzv. dětských koutků. Rodiče ani provozovatelé mnohdy nevidí, že umístění dítěte do dětského koutu v kavárně může způsobit různé neočekávané situace a právní spory.
