Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Babička Boženy Němcové jako česká bajka

Četba pěkná, zajímavá, ale vybájená a z většiny žel odešlá do minulosti. Povídka by měla být hodnocena realističtěji, školní výklad je snad už 30 let zcela strnulý a bez konce opakuje národovecké výklady 19. století.

Tento můj blog nikterak nechce snižovat význam tvorby spisovatelky, která je v pravdě monumentem našeho národního obrození a její život byl plný strastí, ale i radostí a obrazem doby. Ostatně stojím v tichém smutku u úmrtního lože jejího synka zesnulého v době psaní povídky.
Už nyní však zasluhuje přehodnocení zejména vztah spisovatelky s manželem, oním despotou Jozefem Němcem, komisařem finanční stráže, který měl neustále trýznit mladou buditelku svou přízemností. Nicméně který manžel v 19. století by toleroval dlouhé výjezdy své manželky sbírat folklorní projevy i na Moravu či dnešní Slovensko, její skutečně dost mnohé krátkodobé milostné vztahy, a v podstatě její literární činnost mu vysloužila v roce 1848 i obvinění ze spiknutí proti státu. Takže ona chudoba rodiny souvisela i s tím, že úřady všemožně šikanovaly jejího manžela, který zůstal prakticky bez kariery v důsledku obrozenecké činnosti manželky a prožil život neustále odsouvaného a přesouvaného malého úředníka. Takže pouze pasivní obětí svého manželství paní Němcová jistě nebyla, ale i strůjcem mnoha konfliktů a strastí.
Samotná Babička je formálně krásné dílo, ale dnes má dle mého názoru spíše význam dokumentární, je plné záznamů zvyků na venkově a obrazu života české vesnice 19. století. Nicméně v tom všem folkloru mnohdy zapomínáme, že babička a ostatní v zámku a podzámčí nejsou živoucí postavy, jsou to zcela zjevně figury a figurky sestavená z vlastností, které spisovatelka šablonovitě přičetla tomu či onomu typu obyvatele venkova. Samotná babička je pouze konvolut těch jako by nejlepších vlastností národního českého vesničana poloviny 19. století. Ovšem pouze z pohledu spisovatelky. Je to spíše svět jaký by spisovatelka chtěla mít. Přitom se u čtenářů vytváří dojem, že takový svět skutečně byl. Nebyl. Je to jen iluze, které čtenáři odchovaní povinnou četbou mnohdy dodnes věří. Dále ve svém důsledku je to oslava onoho pasivního češství pod dobrou vídeňskou vládou, kdy paní Němcová petrifikuje idylické vztahy na venkově, jako by nebyla všudypřítomná krize tehdejší společnosti. Jako červená niť se tam táhne známý obraz – hodná a dobrá kněžna z cizího rodu s v jádru dobrými českými poddanými. Souznění poddaných a vrchnosti z Vídně. Povšimněme si, že babička v dětství hovořila s Jozefem II (český praobraz dobrého císaře mezi špatnými rádci) a kněžnu také vedla k moudrosti dobrou radou. Balzám na duši pro rakouské úřady.
Osobně se domnívám, že nejzajímavější tvorbou Boženy Němcové jsou její vlastní dopisy, výbor vyšel pod názvem Lamentace, edicí Prof. Jaroslava Janáčkové, která trefně, jako velká znalkyně literatury té doby, říká, že literatura 19. století je nám antropologicky blízká. Babička je však již román odešlý do minulosti udržovaný povinnou četbou z dob první republiky a socialismu, podobně jako plejáda jiných autorů té doby. Tím samozřejmě ji nechci vylučovat z povinné četby, ale prostým projitím rozborů díla Němcové pro školní účely lze vidět, že snad už 30 let je výklad zcela ustrnulý.
Nu a co na závěr? Myslím, že je v nás mnoho samoty a úzkosti z okolního světa a potřebujeme aspoň fikci obrazů starých dobrých časů v idylickém údolí, Babička vše dává plnou měrou a za to patří autorce dík a uznání, ale zasluhuje realističtější náhled.

Autor: Ladislav Kolačkovský | úterý 13.10.2015 13:44 | karma článku: 18,81 | přečteno: 774x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Sv. Jana Nepomucký a bájný jednorožec s kanovníkem

U katedrály sv. Víta v Praze nalezneme zajímavou památku. Je to nejen připomínka sv. Jana Nepomuckého, ale i dávno zapomenutého kanovníka 18. století - sakristána Václava Křečinského.

13.4.2024 v 20:59 | Karma: 16,52 | Přečteno: 274x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rokokový unikát na arcibiskupském paláci v Praze – erb arcibiskupa hraběte z Příchovic

Na severní straně poblíž hlavní brány Pražského hradu je Arcibiskupský palác, který byl vystavěn jako sídlo pražských arcibiskupů. Zdobí ho heraldicky a umělecky unikátní rokokový erb, který stojí za bližší prohlídku.

7.4.2024 v 17:04 | Karma: 16,47 | Přečteno: 172x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Poslední hrabě Silva – Tarouca – prostý služebník boží Vincenc z Průhonic

Rod Silva-Tarouca se proslavil na zámku Průhonice a Čechy pod Kosířem. Jako mecenáši umění a zakladatelé botanických zahrad a parků. Jaké však byly osudy posledních příslušníků tohoto rodu?

6.4.2024 v 21:30 | Karma: 19,61 | Přečteno: 267x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i teta slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma: 19,79 | Přečteno: 526x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Dominikána není jen moře a Survivor – místokrálové a kapitáni Santa Dominga

Letošní soutěž Survivor probíhá v Dominikánské republice a jistě mnoho obyvatel naší země v létě zamíří do tamní turistické destinace. Kdysi to však byla součást místokrálovství Nové Španělsko a generální kapitanát.

23.3.2024 v 14:55 | Karma: 15,69 | Přečteno: 242x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Zapomenuté pražské sídlo orlických Schwarzenbergů

V Praze je městský dům, který zdobí schwarzenbergský erb, konkrétně orlické sekundogenitury. Jedná se o dům ve Spálené ulici č.p. 90. Kdysi pražské sídlo orlické větvě rodu, které dnes se Schwarzenbergy málokdo spojí.

17.3.2024 v 15:51 | Karma: 20,13 | Přečteno: 389x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Don Baltasar Marradas – zmizelé posmrtné stopy velkého generála

Don Baltasar Marradas y Vich byl říšský hrabě a rytíř Maltézského řádu, císařský polní maršál španělského původu. Ve své době byl slavný, ale po smrti stopy generála zcela mizí. Dodnes nevíme, kde vlastně spočinuly jeho ostatky.

16.3.2024 v 21:34 | Karma: 16,39 | Přečteno: 305x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Prof. Ferdinand Ďurčanský, profesor práv a šlechtic ve službách slovenského kříže

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. Ve vládě válečné Slovenské republiky byl jeden z ministrů původem ze šlechtického rodu, který obdržel erb a nobilitaci od císaře Rudolfa II. Prof. Ferdinand Ďurčanský

16.3.2024 v 16:46 | Karma: 13,88 | Přečteno: 306x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Památka na vyhaslý rod Putz z Adlersthurnu - Kostel Nejsvětější Trojice v Praze

Kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě v Praze je památkou na krátký život rodu Putz z Adlersthurnu, který rychle zazářil, aby ještě rychleji zhasl.

10.3.2024 v 17:53 | Karma: 13,26 | Přečteno: 220x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Záhadný erb v Martinickém paláci na Hradčanech

V Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze nalezneme záhadný erb rodu, který se nijak neprotíná s dějinami paláce ani Prahy. Proč tam tedy je a komu náleží? Literatura k tomu mlčí.

9.3.2024 v 21:32 | Karma: 17,12 | Přečteno: 321x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Švýcarský honorární vicekonzul z Ruzyně – Remigius von Bergamin

Na hřbitově Ruzyně spočívá rodina, jež se zcela vymyká venkovskému rázu hřbitůvku. Von Bergamin. Jedná se o rodinu honorárního vicekonzula Švýcarska v ČSR v době první republiky. Dosud literatuře neznámá fakta v článku.

3.3.2024 v 19:38 | Karma: 14,80 | Přečteno: 226x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Swéerts-Sporckové dávno vymřeli po meči i přeslici. Ať žije Stephan Swéerts-Sporck?

V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?

2.3.2024 v 22:05 | Karma: 19,81 | Přečteno: 395x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Albínové a kanovníci na Hradčanském náměstí v Praze - erbovní památka

Tři krásné renesanční polychromované erby na domě Hradčanské nám. č.p. 58/14 připomínají kanovníky a pražské arcibiskupství v minulosti. Drobná památka, která rozhodně stojí za pohled zblízka.

25.2.2024 v 18:41 | Karma: 12,20 | Přečteno: 212x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Madame d’Ora, zapomenutá fotografka starého mocnářství

Období našeho císařství před Velkou válkou obvykle známe z kabinetních fotografií mužů. Kolem roku 1907 se objevuje ve Vídni ateliér, kde fotí žena. Jmenovala se Dora Philippine Kallmus, pseudonymem Madame d’Ora.

24.2.2024 v 22:01 | Karma: 20,65 | Přečteno: 307x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?

V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?

11.2.2024 v 14:22 | Karma: 25,79 | Přečteno: 670x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost

Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.

10.2.2024 v 19:41 | Karma: 21,09 | Přečteno: 491x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova

Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.

4.2.2024 v 15:07 | Karma: 14,81 | Přečteno: 245x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…

Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.

2.2.2024 v 21:26 | Karma: 15,13 | Přečteno: 288x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města

Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.

28.1.2024 v 19:07 | Karma: 17,54 | Přečteno: 313x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Hrabě Trauttmansdorff v Bukovci a hrabě Castropola v Deštném ve světle archivů a matrik

Po Bílé hoře u nás proběhlo několik konfiskačních a emigračních vln. Zároveň v 17. století docházelo i k imigraci cizinců do různých částí království. Vracím se ke staršímu článku ve světle nejnovější literatury k tématu.

23.1.2024 v 8:18 | Karma: 10,37 | Přečteno: 235x | Kultura
  • Počet článků 286
  • Celková karma 17,06
  • Průměrná čtenost 918x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik